Domácí nás přivítali na pěkném pažitu a asi pod dojmem posledních vítězství v oslabené sestavě. Především post brankáře a záloha se ukázaly, jako rozhodující pro vývoj utkání. Zahájili jsme se snahou hrát po zemi . Jako vždy nám dost dlouho trvalo než jsme se sehráli a plán začali realizovat. Do té doby nás domácí často přehrávali a hlavně míči za obranu se snadno dostávali před  kliďase Vlastíka. Ten díky svému umu i neúspěšnosti domácích střelců uhájil čisté konto. Pár zákroků naší obrany bylo “ na mašli “. Odkop, neodkop, promáchnutí atd. Nejvíce tyto situace komentoval Láďa. Byl tak sprostý a akční, že slabší povahy měly slzy v očích (řvaly smíchy). Cca po 20-ti minutách a snad 6-ti vyložených šancí (do brankáře, čudla, vedle, hlavou z metru tyč atd.) se náš Rychlonožka – Ládík prosadil. Bylo to po Runyho doběhnutí Kumanovy uličky a centru před bránu. Láďa nohejbalovým smečem rozvlnil síť. Vedeme 1:0.  Na trávníku se rozehrál pěkný souboj plný fotbalové krásy. Tomáš obětavě, na našem pravém vápnu, vybojoval již ztracený míč a poslal jej rekomandem na levou zálohu Kumanovi. Ten po krátké kličkované (všichni jsme si mysleli, že lehne vysílením) dostál své přezdívky. Zasekávačkou vpravo a pár kroky ke středu se uvolnil a vyslal nezadržitelnou Kumanovku. Ta vymetla pravý vingl. Vedeme 2:0. Tak skončil poločas.

Po úděsném začátku 2. poločasu – pár minut jsme byli všichni, až na Láďu, ve vlastním pokuťáku. Snad první útok. Runy dobíhá pas – kosa ve vápnu. Na penaltu se chystá Mariášník. K míči se ale staví Láďa se slovy: “ Než sem Honza dojde a pak stejně nedá “. S pohledem toreadora a klidem áčkaře mířil k levé tyči. Brankář (v 1. půli útočník) nemohl dosáhnout na střelu 2m od tyče. Vedeme 3:0. Tento okamžik rozhodl. Domácím to podlomilo nohy a otupilo zarputilou snahu skórovat. Asi jim došlo, že dnes na nás nemají. Náš balet získal potřebné sebevědomí a baletil. Mariášník střílí z vápna, ale míč se odráží vpravo k Tomášovi. Ten klikou do středu obelstil obránce a levačkou vymetl pavučiny v šibenici. Vedeme 4:0. To bohužel pro domácí nebylo vše. Náš nejlepší střelec Ládík neměl dost. Prokázal svůj osobitý důraz a urputnost. Nenechal se odstavit obráncem od míče a před brankářem kope do meruny. Ta si našla cestu pod golmanovýma nohama a houpe se v síti. Vedeme 5:0. Láďa tak dosáhl na svůj druhý podzimní hatrik a svým projevem alá Vilfríd jistě oslovil pana Chovance. Svůj úspěch komentoval: “ Hoši, trénujte a nesouložte. Já to neměl 3 měsíce a dal už 8 gólů. Zato Pepé nedal ještě ani gól “. Ti starší z nás by taky raději nedali ani branku, kdyby to fungovalo. Přišel postupný útok (rozuměj přesné přihrávky po zemi). Petr dává vpravo. Míč vrací před bránu Tomáš a Péťa (dříve Bernard) doklepává. Vedeme 6:0. Pak se stalo něco neuvěřitelného. Láďa, dle jeho odhadu, předvedl 100m spurt. Na půlce převzal krásný pas od Pepíka přes dva hráče. Zahájil úprk po pravé lajně. Po několika krocích si poslal merunu “ v před “ a k úžasu všech to doběhl. Z chodu pravačkou centruje před bránu. Tam Runy jen nastavil nohu a poslal balón pod víko. Vedeme 7:0. Jako poslední se představil nový 40-cátník Baky. Ten využil své rychlosti a 20-ti let proti stoperovi. Vybíhal z půlky a pak se řítil sám na golmana. S rozvahou a umem sobě vlastním umisťuje mergli k tyči. Vyhráváme 8:0.

100 spokojených diváků ( odeber nuly = děvče Miládka ) vidělo perfektní balet naší gardy. Mužstvo střídalo v pravidelných 10-ti minutových intervalech. Vlastík vychytal, ale opravdu vychytal, nulu. Jednou vytahoval míč z pod břevna, 4x máčel rukavice rozpálené po dělovkách soupeřů a jednou šel i na zem. Jarouše Šubu plnohodnotně zastoupil Jarda Hozman. V záloze se opět po delší době výborně představil Tomáš. Ostatní hráči prokázali své kvality. Bavili jsme se fotbalem. Miloš svým ojedinělým druhem baletu – netrefil pravou, netrefil levou, při ztrátě rovnováhy provedl hodiny a místo pádu uzmul míč a po dvou krocích jej nahrál Tomášovi. Dva kasejovští útočníci jen stáli a koukali. Naše obrana se chechtala. Výsledek je pro domácí tým krutý, ale to je fotbal. My jsme opět hráli po křídlech a snažili se hrát “ do nohy “. Byla to paráda i když ve 2. půli ( 40 minut ) byl Láďa 20 minut v ofsidu. Prý v 60-ti už kličku udělá a příště si i s někým narazí.

Sestava : Eigner; Kába, Hozman, Mareš, Král (Brzák); Kučera, Kolařík, Bala, Podlipský; Míka a

Šumpík.

Po vyhraném zápase jsme se vrátili do domácího prostředí oslavit svůj výkon, ale především “40” předsedy oddílu Bakyho. Ten nás pohostil selátkem, rychlokvaškama a vořechovicí. Na spláchnutí dodal pivčo Bernard. Byla pohoda a zábava. Tu podtrhl Láďa při vítězném návratu áčka. Když někdo z nich vstoupil do salónu, tak se halasně ptal: “ Tak jak jste hráli ? Jen 6 ? Typni jak my. Nó 8, ale s nulou a hádej kolik jsem jich dal já. 3 ! To nedal ani Olda. Jo a to jsem ještě na jeden přihrál!  Pošli dalšího. ”

Pevně věřímě, že i nadále se budeme scházet a že nám vydrží pohoda. Domácí diváky musím zklamat. Balet budou moci spatřit až 25. září od 16,00 hodin. Příště se představíme v Sedlici – 11.9. v 16,00 !

Žichovice – FC Sušice                       3 : 1

Úvodní zápas i další zápasy v průběhu celého turnaje řídil velezkušený rozhodčí Veverka. Jako vždy precizně a v pohodě (protože všichni hráči byli v pohodě). Všechna utkání komentoval a o hudbu se staral mistr slova Fanda Lejsek. Popelovci hráli dle očkávání pěkný kombinační fotbal, ale náš balet střílel góly z úniků. Javor proniká po pravé straně. Centr před bránu. Obrana míjí a Mariášník doťukává. Vedeme 1:0. Zanedlouho, to jsme úspěšně odolávali neustálému tlaku soupeře, opět Javor uniká po pravém křídle. Centr a Rychlonožka z první dává na 2:0. To bylo jisker v očích. Uplně z něho čišelo:”To koukáte? Tak se to hraje!” Mnozí začali tušit, že to dnes bude velký. A bylo. Za tohoto stavu skončil první poločas.

Druhá půle byla již vyrovnanější. Většina našich borců si zvykla na míč a tak byly k vidění pěkné akce. Bernard s Rychlonožkou šli na dva bránící. Bernard nahrává pod sebe a Rychlonožka z malého vápna zvyšuje na 3:0. Pohodový závěr narušil Jirka Novák. Peckou do šibenice překonal jinak perfektního a klidem oplívajícího Vlastu. Ten jen smutně prohlásil, že to viděl letět 2 m vedle. K očnímu však nepůjde. Bylo to fakt povadené a i naši hráči Jirkovi blahopřáli, nebo jen souhlasně kývali hlavami. První tři body jsou doma.

Žichovice – Horažďovice      3 : 1

Tradiční rivalové přijeli po oslavách 60-tin. To se ukázalo jako rozhodující pro výsledek tohoto utkání i turnaje. Liknavost stoperů potrestal důrazem a svou nevýslovnou bojovností před brankou soupeře Rychlonožka. Po sebrání míče golmanovi v klidu vsítil. Vedeme1:0. Hru jsme měli ve svých nohách. Hra po křídlech a na brejky se nám vyplatila. K téměř jistotě prvenství jsme potřebovali vyhrát. Do druhé půlky jsme vstoupili “rovnýma nohama”. Po rohu Rychlonožka nalítl do balónu, ale trefil brankáře. Od něj se však míč odrazil. Rychlonožka pak zkušeně, po narážečce s brankářem, zavěsil. Vedeme 2:0. Hra se nám opravdu dařila. Baky zatáhl míč po pravé straně. Centr před bránu. No a hádejte,kdo tam byl. No jasně – Rychlonožka a dal. Vedeme 3:0. Pak ke slovu přišel hostující Dupal. Před velkým vápnem, nikým neatakován a dle poučky – když se nedaří a nevíš co s ním, tak vystřel. Rána to byla opět parádní a skončila těsně pod břevnem Vlastovy brány. To se fakt nedalo chytat. Hosté snižují na 3:1. To byl Vlasty poslední obdržený gól. Opravdu byl celý turnaj v klidu, ale co mu skončilo v bráně, to byla nechytatelná paráda. Průběh ostatních zápasů nám dal jistotu vítězství v turnaji.

Žichovice        – Švihov                     3 : 0

Před začátkem tohoto mače jsme měli již jisté 1.místo. Chtěli jsme však dokázat, že fotbal umíme a umíme se jím i bavit. Podařilo se nám uhrát velmi pěkné utkání. Nohy našich baleťáků již těžkly. Soupeř, po prvním zápase doplněný Milošem, na tom byl hůř. Všechna utkání odehrál bez možnosti střídat a šetřit tak síly. Rychlonožka toužil po titulu nejlepšího střelce tak, jako Anton Špelec. Naštěstí na slavnou hlášku ” Až řeknu 3 ……..” nedošlo. Drželi jsme se stále své taktiky. Opět zatažení míče Rychlonožkou po pravé straně. Centr před bránu. Tam byl Kuman zalehnut a Baky vsítil. Vedeme 1:0. Před koncem poločasu došlo na výměnu míče mezi Kumanem a Javorem. Následovala náhra na penaltu, kde operoval Bernard. Zachoval klid a střelou k tyči zvýšil na 2:0. Druhý poločas byl z naší strany baletem. Užívali jsme si kopané jak Klapzubáci. Hosté své akce končili na naší pevné obraně. Jejich snažení o snížení zastavila parádní akce, jenž byla chválou fotbalu. Pepa si narazil s Bernardem a poslal pas Rychlonožkovi. Ten výjmečně nezakončoval, ale přihrál před bránu Mariášníkovi. Ten bezvafintou – nespracováním míče – oklamal brankáře. Udělal mu kliku a vsítil na 3:0.

Konečně jsme se sešli. To se pak hraje. Vyhráli všechna utkání. Každému soupeři jsme dali stejný příděl třech gólů. Se skórem 9:2 a nejlepším střelcem Rychlonožkou s 5 trefami jsme získali putovní pohár i pohár za 1. místo v turnaji. Nejdůležitější však je, že díky panu starostovi, sponzorům Kolaříkovi,Marešovi, Javorskému a předsedovi fotbalového oddílu Balovi i rodině Šubů provozující občerstvení Na hřišti, se turnaj mohl uskutečnit. Nesmírným kladem byl přístup zúčastněných družstev. Hrál se fotbal a ne ragby. Nikdo se nezranil a všichni se bavili fotbalem. Důkazem pohody bylo i společné posezení u mňamky a pivča. Nikdo nikam nespěchal. Kam taky, když bylo hezky a sedělo se mezi přáteli.

Celkové pořadí : 1. SG Žichovice, 2. FC Sušice, 3. SG Horažďovice, 4. SG Švihov

Nejlepší brankář – SG Švihov; hráč – FC Sušice a střelec – SG Žichovice.

Žichovice – Horažďovice      2 : 1

Skóre otevřela posila – Šiška. Při rozehrávání trestného kopu prokázal svou brilantní kopací techniku. Vedli jsme 1:0. Tak skončil i poločas. Ve druhém poločase se pohotově a pohodlně trefil Mariášník, bo brankář neudržel míč centrovaný Rychlonožkou. Vedli jsme 2:0. Hosté v závěru ještě snížili bombou z úhlu do šibenice. Více již nestihli. Tentokráte byli jednoznačně slabším týmem. Naše posily byly opravdu znát. Byl to pěkný zápas. Dokonce jsme si zabaletili. Vítězství bylo zasloužené a vzhledem na další zápasy se nezapíjelo.

 Žichovice – Hrádek               0 : 2

Hrádečtí posíleni aktivními hráči a “naším” Javorem byli dle očekávání nad naše síly. Výsledek však neodpovídá přesně dění na hřišti. Bylo to vyrovnané utkání. Šťastnější byl Hrádek – pozdější vítěz turnaje. V 19´ byl náš Vlastík dříve u míče než plejer Kutil. Mohl s míčem udělat co chtěl. Rozhodl se pro přihrávku na ”Nahréééj” křičícího Stulíka, kterou však zkušený Kutil vystihl a nebylo co řešit. Prohráváme 1:0. Ve druhém poločase byla hra vyrovnaná celých prvních 10 minut. Pak šel Šéďa na hrot a posledního hrál Jarda. To přineslo větší aktivitu našich borců. Přišly i šance. Víňa si začal nechat říkat “Sire”. Hagi nastřelil tyč. Ruce již zvedající Baky nevěřícně kouká na rozkmitané břevno. Pak přišel faul na Šéďu. Do konce zápasu scházely 3 minuty. Kopeme penaltu. Jasně, k míči se staví zkušený Jarda. Pověstnou, jindy (vlastně i teď) nechytatelnou placírkou netrefuje bránu. Tím na následné dokopné vyvolal panákovou smršť. To nás také položilo a Hrádek přidal v poslední minutě druhý gól.

 Svéradice – Žichovice                       0 : 1

Před začátkem tohoto mače jsme měli již jisté 3.místo. Chtěli jsme však “silver” placky. Podařilo se nám uhrát velmi pěkné utkání. Nohy našich baleťáků již těžkly a každý pohyb potřeboval hodně volních sil. K vidění tak nebyly žádné vyložené šance na obou stranách. V 17´prvního poločasu rozhodl Šiška po faulu na Šéďu a následném trestném kopu. Jak to ten kluk dělá? V závěru domácí tlačili ale celá obrana řízená Šéďou vítězství pohlídala. Vítězíme a odvážíme si pěkný pohár, krásné vzpomínky a nové zkušenosti. Nejtvrdším a nejvíce faulujícím hráčem turnaje byl neoficiálně, ale jednohlasně, vyhlášen náš pilíř – Jarda.

 Dokopná

Po návratu domů, na hřiště v Žichovicích, následovalo vyhodnocení Jara 2010 – dokopná. Byla velkolepá. S guláškem od Mariášníka; s věnečky od Marcelky a pivča (dle Šumpíka zkyslého) od oslavence Bernarda. Došlo i na intenzivní trénink penalt. To aby se již ta Jardova nikdy neopakovala. Vítězem je Rychlonožka. Střílelo se od odpoledne až do 22 hodin. Vítěz na dalším zápase, kde budeme kopat penaltu, bude autorem tohoto pokutového kopu! Má to však podmínku. Když dá – všichni mu koupíme velkého panáka toho, co kdo pije a on to vše vypije (šejkr je zakázán). Když nedá – dá všem velkého panáka toho, kdo co pije a on sám nepije. Pro některé borce si navečer přišli děti; někteří si natáhli (prý při penaltách) sedací sval, aby nemuseli platit rundu; pro některé přijela i manželka, že prý má jít domu slavit narozeniny s rodinou a největší hvězda byla v úterý na odpis. No, jak k dílu, tak i k jídlu.

Zveme všechny gardisty a příznivce našeho baletu na turnaj Starých gard O pohár starosty Žichovic. Koná se 14.8. od 08:00 cca do 15:00 hod. Čeká Vás pěkný fotbalový zážitek.

Jejich kádr omladil a dokonce i náš. Již jsme nebyli schopni proti nim postavit Poupata (nad 50 let nebo 100 kilo nebo pleš). Jednu z těchto podmínek splnili pouze 3 z přítomných borců. Nastoupil tedy základ baletu staré gardy. Jejich počet nedovoloval střídat a tak jsme se k parametrům Poupat všichni přiblížili. Na osluněný pažit přivedl oba týmy sudí, nestor domácího fotbalu Míra Čech. Po předání květin a společném focení to vypuklo.

Při pohledu na sličné soupeřky některým tuhly oudy a jejich pohyb byl zmatený. Jarda pouští míč na roh. Ten je soupeřkou vrácen před bránu. Zkušená Ploutef se před prázdnou bránou nemýlila. 0:1 To nás donutilo soustředit zrak na míč a spoluhráče. Začalo se kombinovat. Delikátní uličku s naprosto přesným tajminkem předvedl Mlhoš a Bernardovi nezbylo nic jiného než skórovat. To byla paráda (nejen proto, že to píše Mlhoš). Vyrovnáno 1:1

Ženy prokazovaly, že fotbal umí. Některé svým umem a důrazem  potěšily oko diváka. Vlasta čelil několika tvrdým ranám hráčky č. 77, která nám svým pohybem málem uštvala obránce Šáťu. V tom chtěl na sebe upoutat dívčí zraky Rychlonožka. K údivu všech rozkmital nožky a po 70-ti metrovém spurtu nahrál (přesně) Bakymu a bylo to. Vedeme 2:1 Záhy dívky předvedly utěšenou kombinační akci. Po vyšachování naší obrany nedaly střelou z penalty Vlastovi šanci. 2:2

Komentátor Fanda Lejsek pohotově glosoval dění na hřišti a průpovídkami hodnotil nefér zákroky gardistů. Ve druhé půli byla k vidění oboustranně kvalitní kombinační hra. Byly okamžiky, kdy jsme byli sami spokojeni, jak baletíme. Přesto jsme dostali gól opět „do prázdný“. Prohráváme 2:3 Soupeřky, především Ploutef, využívaly toho, že nám byly pískány i pohledy do očí, natož někam jinam. Při vhazování autu stála za Mlhošem. Něčím ho tlačila do zad, pravačkou ho držela a levačkou zpracovala míč. Jó, zkušenost je zkušenost. Útok střídal útok. O krásné zákroky a přihrávky nebyla nouze. Mariášník poslal z půlky pas Runymu do běhu. Ten se většinou nemýlí. Potvrdil to. Vyrovnáno 3:3 Tým něžného pohlaví zahrával roh. Naši baleťáci nechtěli před bránu do bahna. Tak stačilo soupeřkám nastavit nohu a bylo to. Opět prohráváme. 3:4 Naši útočníci rozpoutali peklo před brankou. Rozvířili takový pohyb, až Rychlonožka dostal „housle“. K míči se dostal Bernard a zavěsil. Vyrovnáno 4:4 Blížil se závěr utkání. Baletu a napětí však neměl být konec. Nebyl. Runy dal merunu před bránu osamocenému Rychlonožkovi. Ten opravdu neměl komu přihrát a tak to zkusil sám. Trefil se. Vedeme 5:4 Nelze podezřívat obranu, že závěr schválně vypustila. Faktem zůstává, že na vápně byla najednou volná ta divná holka ( chlap s pupíkem) a pumelenicí uzavřela skóre zápasu na 5:5.  Došlo tedy na pokutové kopy. Za gardu nastoupili nejstarší a brankář. Souboj taktiky a umění vyhrály ženy 3:4, přestože Vlasta předvedl perfektní zákroky (dokonce šel i na zem). Válku nervů nezvládli Mlhoš s Jardou (jó, zkušenost je zkušenost).

Po zápase byly vyhodnoceny: Nejsympatičtější hráčka – č. 77 Ploutef, Střelkyně utkání – č. 21 Kočička a Miss – č. 12 Mája. Brankářka vyhodnocena nebyla, bo nahoře jí něco chybělo a dole přebývalo. Přesto si Sam zaslouží uznání za sestavu v bahně. Ceny dodal Bernard a dort (ňadra) poupě Lejsek. Škoda, že jste neviděli s jakým stylem (Romeo) a chutí (Rychlonožka po týdnu na ostrově) se dámy pustily do dvorců a celé sladké hrudi. Rychlonožka navrhoval výměnu dresů, ale když mu brankář nabídl trenky, tak od tohoto úmyslu ustoupil. Jen smutně prohlásil: „Dneska jdu s mladým na pivo“.

Diváků byla plná maštal a na rozdíl od soboty spokojených. I Rychlonožka prohlásil:“Dneska to s vámi šlo“. Příště nás můžete vidět a povzbudit 14.8. (po celý den) při turnaji starých gard „O pohár starosty Žichovic“. Do té doby bude balet ladit formu např. na turnaji ve Svéradicích dne 5.7.

Sestavy:

Hosté Samec Láďa (Sam); Tvrdá Tereza (Terka), Vajsová Lenka (Vojska), Račáková Helena (Helča), Svatoňová Bára (Barča), Prokešová Jana (Teklbery), Velíšková Káťa (Kůlna), Tomanová Markéta (Mája), Chárová Nikola (Nikča), Klásek Jan (Honzík), Honnerová Martina (Kočička), Kozáková Vlaďka (Ploutef), Nagyová Ivana (Bobr), Velíšek Václav (Venca).

Domácí Eigner Vlastimil (Vlasta); Šatra Radek (Šáťa), Kubík Zdeněk (Kuba), Šuba Jaroslav st. (Jarda) , Kába Petr (Káboš); Brzák Miloš (Mlhoš), Míka Jan (Runy), Kolařík Petr (Bernard), Šumpík Ladislav(Rychlonožka); Mareš Jan (Mariášník) a Bala Petr (Baky).

Příští zápas hrajeme v Kolinci dne 11.6. od 17:30 s FC Sušice ( Popelovci ).

Do ruhé půle se šlo s cílem zpřesnit hru a udržet zadek. Šlo to. Ťukec zálohy zakončen: Libor – Rychlonožka – Bernard – kosa ze zadu – penalta. Sám postižený nedal brankáři šanci. Vedeme 2:1 Domácí nepolevili ve snaze, ale řady již nebyly tak sehrané. Asi špatně střídali ( to známe). Konečně jsme hráli to, co chceme. No prostě “ Já na bráchu, brácha na mě. Lidi řvali …. „. To byl balet. To bylo zahozených šancí. To by se dal natočit seriál. Útočníci si dávali přednost na malým vápně! Libor sám na penaltě. Brankář si už připravuje ranec. Vpravo, samo, že v ofsidu, Rychlonožka, ale potichu. Tím překvapil a Libor mu nahrává. Brankář děkuje. Před blížícím se koncem, celý zápas s velkým nasazením hrající, Václav (ve vypůjčených kopačkách od domácích) odkopává jako „poslední“. Vzduchem letící míč trefí holení. Vlasta chytá. To je tak, když musí celý zápas bránit. Taky si chtěl vystřelit. Poslední útok před závěrečným hvizdem bezchybného rozhodčího. Bernard centruje na Runyho. Ten naskakuje, ale zradilo ho slunce. Nic nevida poslal míč vedle. Vyhráváme 2:1

Jak nazvat soupeře, který nám půjčí dvoje kopačky (Novas by jinak nepřijel) a záložníka, aby nás bylo dost a neměli se na co vymlouvat; zápas odehraje v pohodě bez faulů a keců; prohraje a ještě nás pohostí místní tlačenkou a Moravským uzeným? Jak? Nevím. Mohu jen poděkovat a tlumočit slova uznání od celé naší Gardy. Naturálně poděkoval Rychlonožka. Do unavených těl obou gard vlil, i na oslavu svého jedinečného gólu, několikero „ohnivé vody“.

Naše domácí diváky musím zklamat. Příští týden balet opět neuvidí. Zajíždíme totiž 5.6. na 15-tou hodinu do Sedlice.

Sestava : Eigner Vlasta; Pešťák Václav,Míka Jan, Nový Petr, Kába Petr; Brzák Miloš, Kolařík Petr, Javorský Luboš, Holeček (Švihov); Koláček Libor a Šumpík Ladislav.