Dne 30.12. 2012 se na fotbalovém hřišti v Žichovicích od 14.00 hodin konal III. ročník v kopání penalt. Sponzorem turnaje byl tradičně Petr Kolařík – BERNARD Humpolec.Vzhledem k požadavkům některých účastníkú, kteří chtěli vyběhat vánoční cukroví a ležink – hlavně Ladíka Šumpíka se před samotným turnajem sehrály dvě přátelská utkání. Hraná na malé branky.
Mladší proti starším. Mlaďoši vyhráli obě utkání bo nebyli tak vyčerpaní z vánočních manželských povinností. Poprvé to bylo 10 : 9 a pak 5 : 2.

Sestavy: 1. utkání – starší:  Kába, Šuba, Šumpík, Král a golman Mareš

                                    – mladší:  Bala, Kolařík, Frýda a půjčená hvězda Mareš

                 2. utkání – starší: Kába, Šuba, Šumpík, Král

                                   – mladší: Bala, Kolařík, Frýda a půjčená hvězda Mareš
Turnaj v penaltách byl vzhledem k absenci golmanů organizován na osm kol, každý si vyzkoušel brankařské umění.
1. Tomáš Frýda -                                                        proměnil 7 penalt, bez ztráty kytičky
2. Petr Bala -                                                                proměnil 6
3-5. Jaroslav Šuba, Petr Kolařík, Petr Kába – proměnili 5
6 Ladislav Šumpík -                                                  proměnil 4
7. Jan Mareš -                                                             proměnil 3
8. Josef Král -                                                              proměnil 2

Po skončení turnaje bylo provedeno vyhodnocení v naší hospůdce a předání ceny nejlepšímu střelci. K hezkému odpoledni přispěla i dobrá nálada. Jenom náš nejlepší střelec Ládík chtěl výsledky turnaje a obou zápasů anulovat, proč asi ?  Všem děkuji za účast a sejdeme se 3.3. 2012 v klubovně hasičů v Čepicích na oslavě narozenin Vaška Pešťáka.

Přípravu na novou sezónu zahájila Garda zlepšením image – nákupem nových dresů. Ty tři sady předešlé jsou prý okoukané. Posuďte sami, jak taková maličkost změní vyzáž našeho nejlelepšího kanonýra. Ogaři bacha, prý kolem něho líčí pasti šéf těch kanonýrů z Albionu.

Láďa vábící

Nejlepší střelec Gardy v novém

Láďovo pozadí

Mě se ty dresy líbí. Snad i naši baleťáci přežijí zimu v poho, aby se do nich vešli a opravdu baletili.

Všem Gardistům, příznivcům a soupeřům přeji spokojené Vánoce a zdraví s herní i domácí pohodou v novém roce 2012 .

            Rozhodování utkání se ujal zkušený mezinárodní rozhodčí Veverka. Byl na to sám, bo lajnu nikdo nechtěl mávat. Zápas jsme zahájili v pohodě. Až moc. Nahrávky mezi obránci skončili až u Vlasty stojícího na lajně. Ten se slovy „Není komu“ nabil protihráči na malém vápnu. On však byl tak překvapen, že to zakop vedle tyčky. Další minely byly už jen v poli. Dařilo se nám přehrávat soupeře pozemní kombinací i nátlakovou hrou. Dle Hřebíka presinkem a hrou ve čtvercích. Výsledkem bylo hafo šancí, pološancí i loženek. Diváci několikrát řvali: „Vrahuuuu !“ – v situaci, když náš hráč zazdil šanci. Opět hodnotíme umění našich střelců – tragédie. Kdyby jsme vedli 7:0, tak by se nikdo nedivil. Když netrefíme bránu ze dvou metrů, tak se pak vzadu bojíme každé čudly. Ještě že v poslední minutě si Kuman narazil s Hozmičem ve vápně. Pepa Burdů skluzem míč zastavil. Nepočítal však s Kumanovým důrazem. Ba si myslel, že byl faulován. Nebyl. Kuman nahrává před střed brány. Nabíhající Ládík nezaváhal a z metru hlavou rozvlnil síť. Vedeme 1:0.

            O poločase nám Honza, Ládík i Tomáš vysvětlovali, jak je děsné zírat na velký prázdný zašněrovaný prostor a přece se tam netrefit. To se musí umět. Druhou půlku jsme zahájili rozpačitě a obrana čučela na 2 žáky v útoku soupeře. Jinak vynikající Pepíno použil podivný tajmink. Vysoký míč ho přeskočil. Toho využil jeden z „mladých“. Naši stopeři to neurvali. Vždy z toho byla jen čudla zpět k soupeřovi. Vlasta šel neohroženě pod nohy. Míč vyrazil. Nevěděl však kam. Druhý „mladý“ to doběh a nezadržitelně skóroval. Vyrovnáno 1:1. Hra se nám nedařila. Plno zkažených přihrávek. V útoku to tam ne a ne spadnout. Jediný Libor se odhodlal ke střelbě ze střední vzdálenosti. Pumelice. Břevno. Jen jsme zaslechli: „Ku…. proč na to šahá ?“ Nakonec jsme soupeře tlačili a věřili, že to tam spadne. Spadlo. Rohový kop zahrával Baky. Tentokrát po zemi. Obránci byli překvapeni a minimálně třem to kulaté čudo prolétlo mezi nebo okolo nohou. Před nohu to šlo Liborovi. Zavřené oči. Rána jak z děla. Ze tří metrů málem rozpáral síť. Vedeme 2:1. Tak to i skončilo.

            Férově hrané utkání bylo důstojnou tečkou za letošní sezónou. K pohodě přispěl i objektivní, nestranný rozhodčí, který na dotaz kdo má aut zahlásil: „Máme my“.

Sestava : Eigner; Brzák, Hozman, Šuba, Král (Kába); Podlipský, Kolařík, Koláček, Kučera (Pešťák); Šumpík a Míka.

            Poté následovalo vyhodnocení roku. Pečené vepřové kolínko, pivíčko a dobrá nálada. Kapitán Jarda si dal tu práci a zkompletoval historii gardy. Teď již víme kolik zápasů a jak jsme odehráli, kolik bylo výher, proher a remíz i kolik gólu jsme dali a kolik dostali. To samé víme o jedincích. Každý se může dozvědět kolik odehrál zápasů a zda dal nebo přihrál na gól. Za letošní rok převzali ceny od Bernarda: nejlepší střelec Ladislav Šumpík (Ládík), nejlepší nahrávač Josef Podlipský (Kuman) a nováček roku Tomáš Frýda. Plný tuplák od Bernarda (jako první v ZČ) převzali: Jaroslav Šuba st. za práci kapitána a zmíněnou historii, Petr Bala (Baky) za univerzála týmu a Miloš Brzák za články na webu.

            Za dobré paměti jsme se ještě rozhodli, že budeme pokračovat v tradici Penalt. Silvestrovská penalta proběhne dne 30.12. 2011 od 15:00 hodin na Žichkampu.

 SG Žichovice – SG Horažďovice      1 : 2

            Pěkný zápas. Krásně jsme si zahráli. Po většinu času jsme měli navrh. Vedli jsme po Bakyho náhře a Ládíkově hlavičce 1:0. Pár šancí jsme nedali. Honza jako správný stoper šel tvrdě 2 minuty před koncem do soupeře. Ten zařval. Penalta. Vyrovnáno 1:1. Ládík od soupeře odposlechl zprávu. Rozhodčí Veverka potvrdil, že s nikým o čase nemluvil. Přesto se týmem neslo: „Poslední minuta !“ Všichni chtěli rozhodnout zápas a vrhli se do útoku. Rozhodli. Ale tím, že udělali prostor soupeřovi, který toho našeho úprku vpřed využil a krásným gólem strhl vítězství na svou stranu. místo 1  se hrálo ještě 5 minut.

 SG Žichovice – SG Pačejov               4 : 0

            Po hloupé prohře a 5 minutách oddechu jsme se pustili do neznámého soupeře. Neznali jsme ho. Dle zvěstí jsme se jej obávali. První gól byl velmi pěkný. Samostatná akce Bernarda byla zakončena parádní střelou z rohu vápna na vzdálenou tyč. 1:0  Baky vystřelil. Trefil tyčku. Odražený míč z metru dorazil do brány Ládík. 2:0  Kuman tradične zprava dává centr před bránu. Ládík tam byl včas a z blízka prostřelil brankáře. 3:0  Baky opět kope roh. Teď zprava. Na první tyč nabíhá Jarda. Jím tečovaný míč se proplétá mezi nohama obránců až skončil v síti. Vyhráváme 4:0.

Sestava:          Janda; Pešťák, Míka, Hozman, Šuba; Podlipský, Koláček, Kolařík, Frýda (Kubík); Baky a Šumpík.

Naši baleťáci

Soupeř nepřijel v úplné sestavě. Doplnili jsme je 2 dorostenci – Pepa Špaňo obránce a Míra Pena brankář – a našim nestorem Mírou Čechem. Zápas jsme zahájili pohodovou kombinační hrou. Jen z obrany jsme měli lufta, bo ji dirigival Ládík. Zbytečně. Libor s přehledem Horváta nezištně a ukázkově pustil příhru od Bernarda mezi nohama. Jarda, dnes hrál hrotového, se urval a pelášil někam na roh vápna. Vyslal ideální přihrávku mezi brankáře a vracející se obranu. Tam nabíhal Bernard a pohodově zavěsil. Vedeme 1:0. Jako vždy nás nejvíce trápila hostující záloha. Přesto jsme měli více ze hry. Pak přišlo jedno z mála přečíslení. Náhra mezi naše obránce. Dva vzali nabíhajícího útočníka do presu. Ve vápně. Penalta. Vyrovnáno 1:1. To nás však nerozhodilo a snad při druhém protiútoku dává Bernard míč napravo do běhu Kumanovi. Ten to potáh po lajně a dává centr opět přesně mezi brankáře a obranu. Tomáš perfektně trefil. Vedeme 2:1. Hra se nám dařila. Stoper Ládík si dovolil i jako první střídat a poslat na „stopera“ Vencu. Náš tvůrce hry Bernard dává merunu křížem z prava do leva na Runyho. Ten cpal náhru opět před brankáře. Míč však prošel až na pravý kraj vápna. Všichni jsme zírali jak panic do dívčího klína. Von tam nabíhá stoper Ládík. No, ještě, že tam byl. Pohotovou střelou uzavírá skóre poločasu na 3:1.  

Úvodní pozdrav

Po pauze jsme začali tradičně aktivně a bavili se hrou. Ládík řka: “ Platím všem pivo a jdu dopředu“ zaujal své místo na hrotu útoku. Miloš málem ztratil míč po Kumanově zpětné přihrávce, bo se vztyčenou hlavou chtěl udělat kličku. Kulaté čudo se mu zapletlo mezi nohy až málem žuchnul na zem. Jen jsme zaslechli: „Ty vole“. Zázračně však situaci ustál a nahrál na střed Liborovi. Ten při přebírání oklamal hned dva hráče. Místo náhry volí další kličku a se supr tajminkem nachází Tomáše. Ten to vzal na sebe. Vzal míč a šel a šel. Když měl brankářovo oči na pár metrů, tak mu to poslal k tyči. Vedeme 4:1. No a to nemělo být. Naši útočníci opět kombinovali i v malém vápně soupeře. Těch střel, co šlo vedle nebo do branaře. No a co on vychytal? To byla síla. Naše obrana se ukolébala tím, že má za zády jistotu – Vlastíka. Ten předvedl, že nemusí chytat jen ve stoje. Jednou nás zachránil klasickým vyběhnutím pod nohy útočníka. Jednou dokonce pohodlně seděl v malým vápnu a s nastavenýma rukama čekal až mu balónek spadne do náruče. No pohoda. Pak jsme začali ztrácet balóny ve středu hřiště při rozehrávce. A bylo to. Obrana začala být přetížená a ani v Turecku vydovolenkovaný a nabitý zvláštní silou Pepíno to nezachránil. Vlasta s klidem lorda místo odkopu dělá kliku protihráči. Ve vápně! Útočník mu míč vypichuje a přihrává pod sebe . Tam byl jen další hostující útočník. Snadno snižuje na 4:2. Nejen naši útočníci předváděli zákroky a kombinace po nichž jsme se mohli divit, žasnout, ba i nevěřit co se dá zahodit. Taky Miloš přidal něco ze svého repertoáru. Soupeř centruje křížem přes vápno jako my, mezi brankáře a vracející se obranu. Milda se střetává s míčem na penaltě. Má klid. No a to je průser, bo vymejšlí. Zamyslel se tak, že míč málem nestih a netrefil. Ale trefil. A jak. Šajtlí a jen lehce. To kulaté čudo se koulelo k tyčce. Vlasta stojí uprostřed kisny a jen valí oči. Miloš stojí na pětce a nevěřícně zírá. Všichni již vidíme ukázkového vlastňáka. Míč se naštěstí odráží od tyče zpět do vápna. Miloš se probouzí z hrozného snu a konečně placírkou uklízí míč mimo bránu na roh. Pak se se zvednutýma rukama uklání divákům. Většinu z nás málem polejvali. Pak jsme odolávali tlaku. Švihovský roh. Míč je odhlavičkován před vápno. Střela. Jedna teč. Druhá teč. Mergle v sítí. Obrana i Vlasta jen kouká a kroutí hlavou. 4:3 Ještě. že do konce zápasu bylo jen pár minut. Jinak bychom snad nevyhráli.

            Hosté přijeli v osmi. Hráli však, jako vždy, výborně. Zápas kladně ovlivnil i výkon rozhodčího. Např. obránce říká „ofside“. Pan Veverka: „Hraj!“ A byl klid. A hrálo se. Pak jsme společně zasedli k dobré krmi a moku. Rozebrali hru a jiné podstatnosti. Ceny od sponzora Bernarda tentokrát získali: pan Veverka za vynikající rozhodování; Tomáš Frýda za nejlepšího střelce a Josef Podlipský (Kuman) za nejlepšího hráče.

            Příště se představíme opět doma a to v pátek 28.10. od 14:00. Přijedou Horažďovice. Tak přijďte taky. Bude se nač dívat.

 Sestava:          Eigner; Brzák , Šumpík, Hozman, Král (Pešťák); Podlipský, Koláček, Kolařík,  Frýda; Míka a Šuba.

         Soupeř nepřijel v nejsilnější sestavě, ale i tak jsme měli obavy, jak se bude zápas vyvíjet. Zvláště, když půl hoďky před hvizdem jsme byli ještě bez brankáře. Ještě, že “ velitel posádky“ dal Gulimu svolení k opuštění rodiny. Začátek byl náš. Snažili jsme se kombinovat a zbytečně se nehonit. Ne vždy to vyšlo, bo krásný trávník byl suchem ztvrdlý jak beton a někteří nebyli v nejlepší fyzické kondici, viď Miloši. Tomáš zahrával rohový kop. Jím vyslaná přízemní čudla byla tečována obráncem a všichni koukali, jak se balón houpe v síti. Vedeme po sedmi minutách 1:0. Pak přišla chyba. Po našem rohu došlo k přečíslení. Hosté si to pěkně strkali až před Guliho. Toho prostřelili “houslema“. Vyrovnáno 1:1. Téměř okamžitě po obdrženém gólu Miloš přečet hru. Zachytil křižnou přihrávku. Dle učebnice moderního fotbalu vyslal uličkou ve středovém kruhu nabíhajícího Bernarda do brejku. Ten z vápna obstřelil brankáře. Ujímáme se vedení 2:1. Hosté nás často přečíslovali mezi kruhem a vápnem, ale vyložené šance se nedočkali. Zato naše útočné hroty a aktivní záložníci pálili jak u Verdunu. Skvělými zákroky nám kazil radost brankář Ivan. Zneškodnil pokusy Tomáše, Kumana, Bernarda a 4x Runyho. Např.: Runy dobíhal “zkur….” přihrávku. Brankář byl pomalejší. Runy nahrává zpět Bernardovi s hlasitým “Prázdná brána!” Ten místo střelby z rohu vápna vyšperkovává akci náhrou Tomášovi na střed vápna. Ten vida zející prázdnotu používá technickou střelu pod víko. Jenže Ivan se zatím stačil vrátit. Míč chytá pohodlně do zvednutých rukou.

            Druhý poločas jsme zahájili náporem. Bernard dával z vápna na Kumana a nabíhal si tak usilovně, až skončil v brance za lajnou. Kuman střílí. Brankář míč neudrží. Důrazný Runy jej dokopává do sítě. Horažďovičští reklamovali ofside Bernarda, což jim bylo hlasitě a vícehlasně vysvětleno, že nemají nárok. To je poslalo do kolen. Od té doby jsme měli navrch a hru si užívali. Bernard před vápnem nepřihrával. Zato udělal stopera a pak klikou i golmana. Pohodlně zavěsil a zvýšil naše vedení na 4:1. Soupeřovic obrana byla pod neustálým tlakem. To nemohli vydržet. Nevydrželi, bo především Tomáš, Kuman, Runy a Bernard byli lační po gólu. Kuman nahrál Runymu. Ten to zatáh po straně k vápnu a nahrál Tomášovi. Ten z první parádně zavěsil. 5:1 Miloš jako Pamič dobíhal na vápně volného útočníka. Ten vystřelil a náš snaživec míč jen tečnul. Ale parádně. Přesně k pravé tyči. Guli jen koukal. Sníženo na 5:2. To byl letos Mildův druhý vlastňák. Jeden hezčí než druhý. Horažďovice vedli většinu svých útoků středem a pak chtěli nahrávat do stran. Miloš jednu z přihrávek vypích. Jeho klasická vysoká náhra našla uprostřed hřiště Runyho. Stoper ho chytil rukama, bo byl již dost utahán. Pak ho ale pustil po slušném upozornění “ Pusť, vole!” Runy tak mohl špičkou čutnout míč směr Tomáš. Ten s ním pádil ku bráně. Brankář mu šel pod nohy, ale na bodlo neměl nárok. Vyhráváme 6:2, protože  po chvíli sudí dostal z tribuny povel a řka: “Konec” ukončil hru.

            Zápas byl pohodový – bez lajnových rozhodčích, ale skoro bez hádání a faulů. I na Ládíka, jenž odjel slavit ženino jubileum do Turecka, jsme si vzpoměli. Velmi nám pomohl Guli, když Vlasta nemohl.. To se to hraje, když máte za zády brankáře. On tvrdí, že tam stál jako když se s ním nikdo nebaví. Na závěr dostal firemní tričko od Bernarda jako projev díku teamu. Stejné tričko dostal i Tomáš. Za nejlepšího střelce.

            Příště bohužel rušíme zápas s FC Sušice, bo se nesejdeme !? Takže se budeme snažit baletit až 15.10. doma proti Švihovu od 16:00.

 Sestava:          Sládek; Kába, Šuba, Hozman, Brzák; Podlipský,Čech , Kolařík, Frýda; Míka a Pešťák (Mareš).

Před zápasem

  My jsme přijeli ve 13-ti a domácí zahajovali v 9-ti. Velmi rychle však počty doplnili a nakonec i střídali. Ten začátek nás však poznamenal. Tak nějak jsme si mysleli, že to půjde samo, když jich je tak málo. Zahájili jsme. Domácím opět parádně hrála záloha. Opravdu hezky si to dávali. My, samá chyba, špatná náhra, nemohli jsme se najít a kecání. Hlavně Ládík byl rozladěn, bo před výkopem se řeklo, že rozhodčí je samá sádra a bude pískat z tribuny. No a tak prý nebudeme hrát na ofsidy !?! Náš první útok a Láďa střílí gól. Parádní střela z 20-ti metrů do šibenice, ale prý z ofsidu. A bylo to. Nervozita vzrůstala. Uklidnění přišlo až o poločase. Po našem rohu nahrává Mariášník zpět na střed hřiště. Na koho. No, na svého zeťáka Tomáše. Ten se rozhod a parádní pumelicí pod kladr stanovil stav na 0 : 1. Při vystřídání mariášníka zakončovali domácí jeden z mnoha útoků náporem v naší šestnáctce. Nám se ne a nedařilo odkopnout míč, ba ani ho sprostě urvat. O to se pokusil Jarda, ale soupeř tam dal nohu. Míč míří k naší bráně. Někdo ze stoperů opět netrefil odkop a protihráč z malého vápna nedal Martinovi šanci. 1 : 1 Nálada byla mizerná. Přesto jsme chtěli hrát a fotbalem se bavit. Kuman poslal uličku na Tomáše stojícího ve středovém kruhu. Ozvalo se: “Ku… na paty.“ Tom těžký míč, sám o tom nevěda, jako Messi. Patičkou se sám vyslal do brejku. S klidem profíka přízemní střelou k pravé tyči zv yšuje na 2 : 1 z našeho pohledu.

     O poločase jsme si řekli, že necháme kecání a kritizování. Chceme hrát fotbal, ne kopanou a nikdo nechce schválně udělat chybu. Budeme se povzbuzovat a ne si vyčítat chybičky. Těch se nevyvaruje ani repre. Stalo se. Druhá půle už byla z naší strany fotbalovější. Záloha eliminovala neustálé snahy domácí zálohy o kombinaci ve středu hřiště. Co neubránila záloha nebo obrana, to zachránil branař. Soupeři měli z Martinovy postavy respekt. Nestor Míra zatáhl míč po lajně až do vápna. Tam našel Bakyho. Ten vystřelil, ale brankář vyráží. U odraženého míče byl první Ládík. Nepřemýšlel, nezakop a trefil mičudu. Prostě má čuch na výběr místa. Se zarputilostí sobě vlastní propasíroval merunu za golmanova záda. Vedeme3 : 1. Domácí se stále snažili a jejich rychlá křídla nedala našim zadákům vydechnout. Miloš si trochu popoběh za půlku. Dostal náhru a okamžitě vyslal ulici na Bakyho. Ten, stojíc uprostřed čáry velkého vápna zcela sám, měl moře času na zpracování mičudy. Nekonečné vteřiny se otáčel. Otočil se. Vystřelil suprově. Vyhráváme  4 : 1.

       Baky nás pozval na prasátko a pivčo kvůliva ukončení šéfování hospůdky Na hřišti (škoda). Ochutnali jsme i Mariášníkův Tatranský čaj a Bernardovu 17-tku. Při rozebírání zápasu Ládík prohlásil: „ Příště celý zápas odehraju vzádu, kde mi Baky určí !“ Perličkou bylo vzpomínání Míry Čecha na první zápas klubu Žichovice, jehož byl aktérem. Ten se odehrál 22.9. 1961. Připíjíme na zakladatele fotbalu v Žichovicích, Mírovi přejeme dosažení 60-tky aktivního hraní. Nemůžeme pochopit, jak někdo může aktivně hrát fotbálek celých 50 let. Smekám.

Unavený Mariášník

      Přijďte se na nás podívat v sobotu 1.10. od 14:00 na domácím hřišti.

 Sestava :         Šus; Šuba,Mareš, Míka, Brzák; Frýda (Pešťák), Kolařík, Koláček, Podlipský (Čech); Bala  a Šumpík.

Ač opět nekompletní a bez brankáře jsme potupu nedovolili. První poločas nám docela šel, ale ve druhém se nám již tolik nedařilo. Gól vstřelil Runy. Vítězství pojistil Ládík gólem z brankové čáry. Rozhodčí Mariášník nemusel řešit složité situace.

Příště zajíždíme na hřiště do Kasejovic a to 24.9.

Sestava:  Šuba; Král, Bala, Hozman, Kába; Pešťák, Nový, Kolařík, Čech (Podlipský); Míka a Šumpík.