11.4. 16:00  Kasejovice            odjezd 15:00

25.4. 16:00 doma Nezamzslice    oslava Petra Kaby

První poločas řídila rozhodčí Erika – Roonyho to žena, bo Míra měl koleno v pr… Hned od začátku se skvěle jevil Šéďa, který svým pohybem a fotbalovostí dělal soupeři vrásky nejen na čele. Jeho tři loženky však skončily mimo síť. Protihráči si stěžovali, že rozhodčí píská každý dotyk s Roonym. Po objasnění, kdo je rozhodčí, prohlásili, že si ho má hlídat doma. Na druhé straně obrana lákala soupeře na sebe u své 16-tky tak důkladně, že Kubovi nezbylo nic než nahrát golmanovi. Jenže na levačku. Vlastík se stoickým klidem odpaluje míč. V cestě stojí útočník. Dostáváme “gól z hrudi”. Prý aby jsme měli inspiraci. 0 : 1  Hrál se dobrý fotbal. Naše záloha byla famózní a v útoku to sedlo poprvé spolu útočícím Bakymu s Roonym. Zadní řadu řídil Jarda s Kubou. Horažďovičtí neunesli styl nastolený rozhodčí. Dokonce padaly slova jako “Jdi do kuchyně” atd. Nervozita soupala. Opět dohady o ofsidové situace a některé fauly. Erika konstatovala, že si myslela, že se dohodneme. Jednu z mnoha našich akcí zakončil po Bakyho přihrávce krásným sólem Šéďa. Tvrdou ranou nedal brankáři šanci. 1 : 1  Do konce poločasu se stav nezměnil i když uprostřed mlého vápna stál Bernard. Míč se k němu snášel z leva. On trknul. Rozvnil se pouze vzduch. Míč končí vpravo.

O přestávce jsme si řekli, že tu nervozitu musíme utnout. Každé družstvo dostalo praporek na hlídání ofsidů. Marod Míra se chopil píšťalky. Druhá půle mohla začít. A začala. Pro nás parádně. Baky dal na půlce stojícímu Roonymu kolmici. Ten sám nezadržitelně kvapil ku bráně. S klidem profíka vsítil. Vedeme 2 : 1.  Pak to začalo. Horažďovičtí byli stavem flustrováni. Několik jejich akcí skončilo mimo bránu nebo je likvidoval skvělý Vlasta. Hádání o všem a ničem nebralo konce. Za všechny jeden případ: Když se levý útočník na naší 16-tce odrazil od bříška jej křižujícího Miloše. Spustil salvu vyhrůžek jako “Já Ti dám tělo. Taky Tě sejmu” atd. To poudal ten samý, co Mildu v 1. půli zezadu skosil. To však hodnotil slovy “Já se chtěl dostat před Tebe”. Fotbal se i tak hrál kvalitní. Pražák Tomáš aktivně podporoval útok po pravé straně. Až jeden výpad zakončil prfektní příhrou na Šéďu. Ten se opět nemýlil. 3 : 1  To bylo na soupeře moc. Ještě zvýšil tlak a těžce zatápěl naší obraně. Ta obstála. Naopak Roony pronikl k 16-tce soupeře. Nahrávkou vybídl Rychlonožku. Ten předvedl zpracování “na housle” a ještě se domáhal faulu. Největší hádku převedli kupodivu domácí. To Šéďa vyčítal rozhodčímu i po obdržení imaginární žluté karty. Ten to nevydržel. Zahodil píšťalku. Se slovy, jež se nedají publikovat, odcházel pryč. Je to však náš nestor. Povznesl se nad problém a zápas dopískal. Když Vlastík provedl něco nevídaného – robinzonádou se vrhl po míči. Pevně jej svíral ležíc celou svou výškou v bahě. Zůstal tak ležet dlouho, dlouho. Televize dnes na hřišti nebyla. No a když ani nikdo nevyfotil tuto raritu, tak vstal a my vyhráli.

Poslední zápas podzimu jsme zvládli a vyrazili hodnotit rok. Mariášník nás pohostil výborným gulášem. K němu nám chutnal chléb od Míry Kolářů. K zapití byla 12-tka od Bernarda. Ten měl i ceny pro nejlepšího brankáře – Vlasta Eigner, útočníka – Jan Míka a kecala – Láďa Šumpík. No a právě Rychlonožka nás celý večer bezvadně bavil a seslal na nás smršť panáků – prý na zdraví. Z přehršle hlášek lze publikovat jen: “Syn mého sebe” a “Tu máš klíče. Manželka snad bude umytá”. Již se nemůžeme dočkat jara (snad vystřízlivíme).

Sestava: Eigner; Kába ( Pešťák ), Kubík, Šuba J. st, Brzák ( Pavlík ); Míka, Kolařík, Šedivý, Šumpík ( Kučera ); Mareš Jan a Bala

První minuty to potvrzovaly. Balet se hledal a často v přihrávkách chyboval. Zato soupeř se rozjel ihned na plné obrátky. Především jeho záloha nám zatápěla. Krásně rozebraná obrana zírala na míč v naší síti. 0 : 1 V hlavách nám běhaly myšlenky jako: “To bude darda”, ” To se budou Honzové chechtat” atd. Zvedli jsme hlavy a chtěli si aspoň zahrát. Tato snaha vyústila v Guliho (brankářská posila z “A” do pole) průnik. Zakončil ho střelou z velkého úhlu. 1 : 1 Hosté nadále měli více ze hry. Jejich útoky byly vražedné. My odolávali jen tak, tak. Jediného útočníka Rychlonožku naštěstí doplnil půjčený hráč hostů Hanus. Jejich obrana byla zranitelná. Několikrát jsme soupeřovic bránu ohrozili. To soupeř ohrožoval neustále. Jeden jejich centr přeletěl zleva vápno a úplně volný útočník uklidil míč do prázdné brány. 1 : 2 Za tohoto stavu ukončil rozhodčí Mariášník (bolavé oko – prý doma neuklidil) poločas.

Do 2. půle jsme vstoupili aktivně. Přesto se Guli ptal: “Jak Vás to může bavit, když si nenahráváte?” a přihrál protihráči. Snažili jsme se kombinovat. Po pár přihrávkách byl vyslán vpřed Rychlonožka. Zatáhl míč k lajně a přihrál před bránu. Posila Hanus se nemýlil. 2 : 2 To se hostům nelíbilo a pěkně nás honili. Přišel jejich útok po pravé straně a centr do malého vápna. Míč míjí hlavy věží Hanuse a Miloše. Končí na hlavě stojícího stejně vysokého útočníka. 2 : 3 Obraz hry se nezměnil. Jen stále nespokojený Rychlonožka – “Nikdo mi pořádně nepřihraje” – měl kupodivu 2 gólové nahrávky. Tou druhou opět oslovil Hanuse. 3 : 3 Před koncem zkráceného utkání, bo jsme začali pozdě a áčku začínal trénink, Mariášník odpískal první faul. Hosté z přímého kopu neskórovali. Tak jsme se rozešli smírně 3 : 3.

Slušně hrané utkání s velice silným, ale férovým soupeřem. Hosté za dobrotu, půjčení 11-tého hráče, byli potrestání 2-ma jeho góly. Potvrdilo se, že i v malém počtu dokážeme hrát. Příště, 7.11. ve 14:00, hostíme v posledním letošním zápase Horažďovice. Po skončení nás čeká dokopná.

Sestava: Eigner; Javorský, Šuba J. st., Brzák; Čech, Kolařík, Král, Sládek; Šumpík; host Hanus.

1. poločas jsme zahájili aktivně. Kličky Romana a Bernarda udivovaly nejen soupeře. V prvních 10-ti minutách mohl skórovat Víňa. Neumí pravou a tak pouštěl míč na levou. Nezvládl tajmink. Nic. Pak byl faulován Roman. Míč si ve 30-ti metrové vzdálenosti postavil Bernard. Krásnou střelou pod víko překonal brankáře. 1 : 0 Sluníčko svítilo. Vedli jsme. No paráda. Z usínání na vavřínech nás vyvedl soupeř obléháním naší 16-tky. Vlasta 2x zázračně vyrazil nevyzpytatelné střely. 3-tí již ne. Pomalu letícímu balónu chtěl dát facku. Promáchl. 1 : 1 Od té doby útok střídal útok. Balet to sice nebyl, ale posílený útok o Káju a Bakiho neustále dotíral a ohrožoval soupeřovic brankáře. Zůstalo jen u ohrožování. Poločas byl ukončen za remízového stavu 1 : 1.

Do 2. půle jsme šli s odhodláním zvítězit. Rychlonožka několikrát sám zprava zatáhl míč k lajně nebo do vápna. Brankář však všechny pokusy chytil. No a centry zůstaly bez zakončení či adresáta. Parádní střelu předvedl Kája. Z chodu z 25 metrů těsně minul břevno. Jendoslav v jasné šanci – ostrá rána k tyči. Brankář náhodně chytá. Co se nepodařilo nám, to zvládl soupeř. Opět je posílil Hari. Při jednom ze závarů před naší bránou se na vápně ukop. Tím uvedl naší notně unavenou obranu v omyl. Přesně nemířená haluz skončila umístěně u tyče. 1 : 2

Tak skončilo celé utkání. Naši borci byli zdoláni šťasnejším soupeřem. U pivča vše v pohodě rozebrali. Už se těší na Popelovce. Ty uvítáme doma v pátek 16.10. od 16:00. Garda chce předvést své umění. Někteří začali s přípravou na vše možné již večer po zápase. Borci přežili Rychlonožkovu vořechovkovou smršť. Takto odolné borce nic nezaskočí.

Sestava: Eigner Vlastimil; Kába Petr, Míka Jan, Šuba Jaroslav st., Brzák Miloš ( Pešťák Václav); Kubík Zdeněk (Javorský Luboš), Kolařík Petr, Plojhar Roman, Purkar Jan ( Vinický Martin); Piler Karel (Bala Petr) a Šumpík Ladislav

V podvědomí jsme měli fakt, že dnes jsme i bez Jardy a Kuby velmi silní. To a cizí prostředí s únavou po cestě nás nejspíš složilo. Úvodní minuty nasvědčovaly, že budeme baletit. Obrana “Petrů” se dvěmi věžemi Novasem a Švácou byla pohyblivá a budila respekt. Přesto po našich pěkných akcích přišla přhrávka do naší 16-tky. Než se golman Jeřábek dohodl se zametačem kdo, co, tak přiběhnuvší útočník vsítil – 0:1. To rozpoutalo útočnou snahu naší gardy. Opravdu bylo vidět několik parádních akcí zakončených střelou. Leč bez efektu. Až přišel pas od spolehlivě hrajícího Káboše na Roonyho. Exceletní zpracování a střela do vzdálenější šibenice. No paráda. 1:1 To bylo něco pro naší zálohu. Roman, Bernard, Jendoslav a Pepa. Jejich neustálý pohyb a plno kliček dělaly protivníkům veliké starosti. Soupeř hrál také dobře a skvěle kombinoval. V době naší herní převahy podnikl protiútok. Zleva letěl centr před Jeřábka. Na penaltě běželi vedle sebe útočník a Káboš. Centr předletěl útočníka a Káboš jej odkopával, snad do autu. Jo, do autu. To byla perda. Přímo do šibenice – 1:2. Tento krásný, leč vlastní gól nás nezlomil. Naše tykadla, především Rychlonožka a Roony, neustále ohrožovala soupeřovic bránu. Po pěkné kombinaci zálohy poslal Roony přesnou přihrávku na Bernarda, který lobem vyrovnal. 2:2 Tak skončil i poločas.

Do druhé půle jsme nastoupili s vynucenou změnou. Pepa Jeřábek odjel na střídačku “A”. Jeho místo zaujal Roony. V útoku podporoval Rychlonožku Mariášník. Na střídání nám domácí půjčili útočníka s bolavým stehnem a v neděli hrajícím mistrák. Místo již klasického náporu jsme se nemohli najít. Sice jsme útočili, ale bylo to bezzubé, nemastné a neslané. Zapůjčený útočník nestřídal a měl několik dobrých příležitostí. Jako by ale nesměl dát gól. Buď to byla čudla nebo vedle. Pak přišla únava. Klasická hra – obrana na vápně, útok na půlce a mezi nic, pusto. Roony v bráně několikrát exceloval. Prostě očekávání, co se stane. A stalo se. Chyba při odehrání míče. Rána zpoza 16-tky. Další šibenice. Prohráváme 2:3. Do konce zápasu to bylo z naší strany mdlé. Jako kdyby jsme to nebyli my. Za zmínku stojí akce Miloše, jenž postupoval z půlky sám. Vlnivým pohybem svého malého kulatého těla zmátl protihráče. Ti se mu prakticky rozestupovali. Až v 16-tce uznal, že by to mohlo stačit. Že prudkou střelu nesvede. Nezištně přihrál Jendoslavovi. Ten správně vyhodnotil situaci a pálil přízemní střelou k levé tyči. Bohužel fakt jen k tyči a to ještě zvenčí. V posledních minutách mohl ještě Bernard vyrovnat. Nestalo se. Závěr zápasu vykolejil z normálu. Mladý protihráč zapomněl, že hraje za gardu. Po vzájemném okopávání se s Romanem neudržel nervy. Kleče nad Romčou napřahoval pěst. Akci nedokončil a byl vyloučen. Přesilovku jsme nevyužili.

Prohra je krutá, ale nejde o život. Dokážeme hrát fotbálek. Baví nás to a tak se těšíme na 3.10. To hostíme od 15:00 Horažďovice.

Sestava: Jeřábek Josef; Kába Petr, Švarc Petr, Nový Petr, Brzák Miloš; Mareš Jan, Plojhar Roman, Kolařík Petr, Purkar Jan; Míka Jan a Šumpík Ladislav (Král Josef).

Od prvního hvizdu našeho rozhodčího Mariášníka, místo očekávané předehry předváděl soupeř to, čemu my říkáme balet. Hra po zemi se spoustou přesných přihrávek a plná pohybu, odsoudila náš soubor do role komparsu. Jejich levé křídlo se brzdou a protipohybem zbavilo ohromeného Miloše. Nadýchaný centr skončil na malém vápnu u vzdálené tyče přesně na čele dalšího útočníka – 0:1. Naše snaha o kombinaci končila na nepřesných přihrávkách. Sedlická obrana perfektně zvládá ofside systém. Na to doplácel především Rychlonožka. Ještě jsme se na hřišti stále hledali, když přišel protiútok zleva. Jejich pravé křídlo pohodlně vniklo až na roh malého vápna, kde 4 naši postavili stěnu. Tu však útočník stylem klika, klika překonal a okolo jednoho z našich sloupů podruhé prostřelil Vlastu. Po 10-ti minutách jsme prohrávali 0:2 a přepadávaly nás různě děsné myšlenky jak to dopadne. Včas jsme se probudili. Z počátečního útlumu nás dostal dlouhý sprint Rychlonožky a jeho kupodivu přesný centr na Bakiho, jenž nedal golmanovi šanci – 1:2. Do poločasu jsme zpřesnili přihrávky a začali se hýbat. Obě mužstva hrála pohledný kombinační fotbálek. Pravá branka byla ten den zakletá. Baki spracoval míč za obranou a lobem alá Federer překonal brankáře, ale míč po odrazu překonal i výšku branky. Do kabin jsme odcházeli s 1 gólovým mankem. To jsme po úděsném začátku považovali za za výborné.

O přestávce jsme si objasnili kde, kdo a co a jak. Nabyli jsme přesvědčení, že proti fotbalovějšímu soupeři se dá hrát. To jsme dokázali na place. Již tradičně byl začátek 2. půle parádní. Když obrana, řízená Roonym a zpevněná Romanem, odrazila několik soupeřovic útoků, tak se rozehrála i středová řada. Bernard, Tučňák a Javor podporovali útok. Jendoslav pomáhal s defenzivou. Tykadla Baki a Rychlonožka si zvykli na ofsidové pasti a svým důrazem motali hlavy obráncům. Víňa sice se štěstím a přispěním odrazu od obránce, ale chtěně poslal Bakimu míč do běhu. Na umístěnou střelu brankář pouze zíral – 2:2. Tím nastartoval nejhezčí část celého utkání. Hrál se oboustranně útočný a pohledný fotbal. Po perfektně ubráněném rohu se Vlasta zmocnil míče. Neváhal. Vykopl jej za půlku. Tím si připsal nahrávku, bo míče se ujal Baki. Po pár rychlých krocích umístil to kulaté čudo do sítě. Jeho hatrik znamenal vedení 3:2. V eufórii hrající garda baletila. Přihrávky měly oči a kouzlo zakletí naší branky fungovalo. Aktivní Rychlonožka v zápalu boje rychlým chvatem ( skrytým očím rozhodčího ), při pádu zkontroloval soupeřovic brankáři stav a počet kuliček. Akce, kdy Bernard nahrává vlevo na Bakiho, ten na druhou stranu vápna na Rychlonožku a ten vrací hlavou na Bakiho, nebyla ojedinělá. Gól však přišel až po Bernardově zatažení míče k pravému rohu. Odcentroval k zadní tyči, kam si naběhl Rychlonožka – 4:2. Soupeř nás nenechal dlouho se opíjet vývojem zápasu. Zvýšil důraz a za přispění nepodplaceného sudího, po neodpískaném faulu na našeho obránce a následném zmatku ve vápně, kopal penaltu. Jinak vynikající Vlasta neměl šanci 4:3. No a to se nemělo stát. Soupeř nás dostal pod tlak. Několik minut jsme neopustili vlastní 16-tku. Míče, i z bezprostřední blízkosti, míjely Vlastovu svatyni. Protihráči, se slovy ” Nekopej to, dostaneme zase gól “, nechtěli zahrávat rohový kop. Zahráli ho. Použili jsme “zónovou” obranu. 2 obránci stáli na penaltě. Přesto tamtéž stojící protihráč byl úplně sám. Ani nevyskočil. Na dotaz – kolik je hodin – se podíval na hodiky a v tom hlavou skóroval. Vyrovnáno 4:4.

Tak dopadlo celé utkání. Všichni byli spokojeni. My, že jsme hráli s velice kvalitním, nehádavým a férovým soupeřem. Oni prý byli spokojeni s námi, přijetím i prostředím. Dohromady se sponzorským pivečkem od Bernarda. Škoda jen nepřítomnosti diváků. Ti nás mohou vidět doma až 3.10. To v 15.00 přivítáme Horažďovice. Předtím jedeme 2x ven – 19.9. Kasejovice od 14.00 a 29.9. Švihov od 16.00.

Náš balet bez Jardy

Sestava: Eigner Vlastimil; Plojhar Roman, Kába Petr, Míka Jan, Brzák Miloš; Javorský Luboš (Pešťák Václav), Kolařík Petr, Purkar Jan, Král Josef ( Vinický Martin); Bala Petr, Šumpík Ladislav a rozhodčí Mareš Jan.