Potvrdit dobrý vstup do soutěže a přidat další bodíky do tabulky zajížděli žichovičtí fotbalisté na hřiště nováčka z Měcholup.Hosté na pěkně připraveném trávníku od  začátku diktovali tempo hry a kombinační hrou si vytvářeli jednu šanci za druhou. Během úvodní čtvrthodinky se dvakrát ocitl v dobré příležitosti nejlepší střelec týmu Šiška, branku však minul a stejně se vedlo i Švehlovi a Brožovi. Po drtivé úvodní čtvrthodince hosté trochu polevili, ale své šance zahazovali vesele dál. Gólově zahřmělo až ve 38. minutě, když trestný kop rozehrál muž zápasu Harenčák na Švehlu, který prodloužil míč na Choda, Chod posunul na Brože a ten se štěstím dostal balon za záda domácího brankáře. Za čtyři minuty se střelecky prosadil Olda Chod, který si zpracoval Harryho nahrávku, otočil se okolo domácího obránce a nechytatelně skóroval. Hosté se ještě radovali z druhé vstřelené branky, když nečekaně uhodilo i na druhé straně. Domácí během první půle vymysleli pouze dva rohové kopy a ten druhý znamenal snížení, když Sládka předskočil jeden z domácích hráčů a bylo to 1:2. Drama však odmítl Olda Chod, který se po trestném kopu Harenčáka pověsil do vzduchu a nezadržitelně hlavou vrátil žichovickým dvoubrankový náskok.

Druhý poločas připomínal ten první jako vejce vejci a hosté dorazili domácí celek ještě dalšími třemi góly ze vzduchu. Nejprve v 57. minutě přidal svou letošní pátou branku po centru Harenčáka Šiška a v 64. minutě se z gólu radoval i lišák Harry, který si hlavou naběhl na Benešův roh. Poslední ránu zasadil opět hlavou po rohu Frýzka střídající Piller. Pak už se žichovičtí až do konce opět předháněli v neproměňování šancí.

Sestava Žichovic: Sládek – Harenčák – Jeřábek, Frýzek, Štěpán – Brož, Šimáček (65. Stulík), Šiška, Pařízek (46.Beneš) – Chod (60. Piller), Švehla (68. Turek).

Slovo trenéra: Od úvodního hvizdu bylo na hřišti pouze jedno mužstvo a to hostující. V úvodních 20 min. jsme si utvořili snad 10 šancí, bohužel bez gólového zakončení,efektivitu v koncovce je třeba zlepšit. Po té se brankostroj rozjel naplno. Ve hře jsou stále mezery, ale už se pomalu začíná vytvářet ofenzivní styl mužstva a buduje se také nová herní tvář. Těší mě, že si hráči plní pokyny, které si před zápasem řekneme. Nyní nás čeká derby s Žihobcema a bude třeba výhru z venku potvrdit.

Domácí nás přivítali na pěkném pažitu a asi pod dojmem posledních vítězství v oslabené sestavě. Především post brankáře a záloha se ukázaly, jako rozhodující pro vývoj utkání. Zahájili jsme se snahou hrát po zemi . Jako vždy nám dost dlouho trvalo než jsme se sehráli a plán začali realizovat. Do té doby nás domácí často přehrávali a hlavně míči za obranu se snadno dostávali před  kliďase Vlastíka. Ten díky svému umu i neúspěšnosti domácích střelců uhájil čisté konto. Pár zákroků naší obrany bylo “ na mašli “. Odkop, neodkop, promáchnutí atd. Nejvíce tyto situace komentoval Láďa. Byl tak sprostý a akční, že slabší povahy měly slzy v očích (řvaly smíchy). Cca po 20-ti minutách a snad 6-ti vyložených šancí (do brankáře, čudla, vedle, hlavou z metru tyč atd.) se náš Rychlonožka – Ládík prosadil. Bylo to po Runyho doběhnutí Kumanovy uličky a centru před bránu. Láďa nohejbalovým smečem rozvlnil síť. Vedeme 1:0.  Na trávníku se rozehrál pěkný souboj plný fotbalové krásy. Tomáš obětavě, na našem pravém vápnu, vybojoval již ztracený míč a poslal jej rekomandem na levou zálohu Kumanovi. Ten po krátké kličkované (všichni jsme si mysleli, že lehne vysílením) dostál své přezdívky. Zasekávačkou vpravo a pár kroky ke středu se uvolnil a vyslal nezadržitelnou Kumanovku. Ta vymetla pravý vingl. Vedeme 2:0. Tak skončil poločas.

Po úděsném začátku 2. poločasu – pár minut jsme byli všichni, až na Láďu, ve vlastním pokuťáku. Snad první útok. Runy dobíhá pas – kosa ve vápnu. Na penaltu se chystá Mariášník. K míči se ale staví Láďa se slovy: “ Než sem Honza dojde a pak stejně nedá “. S pohledem toreadora a klidem áčkaře mířil k levé tyči. Brankář (v 1. půli útočník) nemohl dosáhnout na střelu 2m od tyče. Vedeme 3:0. Tento okamžik rozhodl. Domácím to podlomilo nohy a otupilo zarputilou snahu skórovat. Asi jim došlo, že dnes na nás nemají. Náš balet získal potřebné sebevědomí a baletil. Mariášník střílí z vápna, ale míč se odráží vpravo k Tomášovi. Ten klikou do středu obelstil obránce a levačkou vymetl pavučiny v šibenici. Vedeme 4:0. To bohužel pro domácí nebylo vše. Náš nejlepší střelec Ládík neměl dost. Prokázal svůj osobitý důraz a urputnost. Nenechal se odstavit obráncem od míče a před brankářem kope do meruny. Ta si našla cestu pod golmanovýma nohama a houpe se v síti. Vedeme 5:0. Láďa tak dosáhl na svůj druhý podzimní hatrik a svým projevem alá Vilfríd jistě oslovil pana Chovance. Svůj úspěch komentoval: “ Hoši, trénujte a nesouložte. Já to neměl 3 měsíce a dal už 8 gólů. Zato Pepé nedal ještě ani gól “. Ti starší z nás by taky raději nedali ani branku, kdyby to fungovalo. Přišel postupný útok (rozuměj přesné přihrávky po zemi). Petr dává vpravo. Míč vrací před bránu Tomáš a Péťa (dříve Bernard) doklepává. Vedeme 6:0. Pak se stalo něco neuvěřitelného. Láďa, dle jeho odhadu, předvedl 100m spurt. Na půlce převzal krásný pas od Pepíka přes dva hráče. Zahájil úprk po pravé lajně. Po několika krocích si poslal merunu “ v před “ a k úžasu všech to doběhl. Z chodu pravačkou centruje před bránu. Tam Runy jen nastavil nohu a poslal balón pod víko. Vedeme 7:0. Jako poslední se představil nový 40-cátník Baky. Ten využil své rychlosti a 20-ti let proti stoperovi. Vybíhal z půlky a pak se řítil sám na golmana. S rozvahou a umem sobě vlastním umisťuje mergli k tyči. Vyhráváme 8:0.

100 spokojených diváků ( odeber nuly = děvče Miládka ) vidělo perfektní balet naší gardy. Mužstvo střídalo v pravidelných 10-ti minutových intervalech. Vlastík vychytal, ale opravdu vychytal, nulu. Jednou vytahoval míč z pod břevna, 4x máčel rukavice rozpálené po dělovkách soupeřů a jednou šel i na zem. Jarouše Šubu plnohodnotně zastoupil Jarda Hozman. V záloze se opět po delší době výborně představil Tomáš. Ostatní hráči prokázali své kvality. Bavili jsme se fotbalem. Miloš svým ojedinělým druhem baletu – netrefil pravou, netrefil levou, při ztrátě rovnováhy provedl hodiny a místo pádu uzmul míč a po dvou krocích jej nahrál Tomášovi. Dva kasejovští útočníci jen stáli a koukali. Naše obrana se chechtala. Výsledek je pro domácí tým krutý, ale to je fotbal. My jsme opět hráli po křídlech a snažili se hrát “ do nohy “. Byla to paráda i když ve 2. půli ( 40 minut ) byl Láďa 20 minut v ofsidu. Prý v 60-ti už kličku udělá a příště si i s někým narazí.

Sestava : Eigner; Kába, Hozman, Mareš, Král (Brzák); Kučera, Kolařík, Bala, Podlipský; Míka a

Šumpík.

Po vyhraném zápase jsme se vrátili do domácího prostředí oslavit svůj výkon, ale především “40” předsedy oddílu Bakyho. Ten nás pohostil selátkem, rychlokvaškama a vořechovicí. Na spláchnutí dodal pivčo Bernard. Byla pohoda a zábava. Tu podtrhl Láďa při vítězném návratu áčka. Když někdo z nich vstoupil do salónu, tak se halasně ptal: “ Tak jak jste hráli ? Jen 6 ? Typni jak my. Nó 8, ale s nulou a hádej kolik jsem jich dal já. 3 ! To nedal ani Olda. Jo a to jsem ještě na jeden přihrál!  Pošli dalšího. ”

Pevně věřímě, že i nadále se budeme scházet a že nám vydrží pohoda. Domácí diváky musím zklamat. Balet budou moci spatřit až 25. září od 16,00 hodin. Příště se představíme v Sedlici – 11.9. v 16,00 !

Po výhře v Sušici přivítali žichovičtí v prvním domácím zápase nového ročníku ambiciózní celek z Velkého Boru. Hosté, jejichž řady kosí zdravotní problémy, nastoupili mimo jiné bez lídra zálohy, nestárnoucího Václava Turka a kanonýra Šimanovského, hráčů, kteří před odchodem do Velkého Boru působili právě v barvách Žichovic. Domácí namlsaní vysokou výhrou v Sušici začali tentokrát vlažně. Hosté se ve velkém vedru také nikam nehnali, takže hra se odehrávala hlavně mezi šestnáctkami a před brankami se toho zas tolik zajímavého nedělo. Hra domácích byla plná nepřesností a bez pohybu, přesto se do dobré pozice řítil Chod, ale ztroskotal na dobře chytajícím brankáři hostů. O chvíli později nemířil přesně ani Švehla. Další pokusy domácích létali hlavně z uctivé vzdálenosti a byly velmi nepřesné. Uhodilo tedy z ničeho nic na druhé straně. Hostující Voráč se ve 28. minutě otočil okolo domácího obránce a  jeho střelu dorazil za Sládkova záda pohotový Vrána. Vyrovnat mohl před odchodem do kabin střelec Šiška, ale mířil v dobré pozici mimo.

Ve druhém poločase se hra domácích zlepšila, zpřesnili přihrávky, pohyb a začali hrát konečně po křídlech. Výsledkem byla hned v 50. minutě vyrovnávací branka Šišky, který po přihrávce Choda nikým neatakován ranou křížem přes celou branku rozradostnil do té doby smutné příznivce domácího celku. A přicházely i další šance Žichovic. Hosté se ve druhé půli před domácí brankou objevovali spíše sporadicky, ale vždy to zavánělo gólovou pohromou. Mourinho měl stejně jako v minulém zápase nos při střídání, neboť jak Brož tak Šimáček rozhýbali statickou hru domácí zálohy, navíc oba vstřelili po gólu. Jirku sice nejprve dvakrát vychytal gólman hostů, ale napotřetí už musel v 83. minutě kapitulovat. Když za dvě minuty přidal po závaru před velkoborskou brankou třetí branku Kája Brož,bylo už jasné, že tři body zůstanou v Žichovicích. Děkujeme 150 divákům, že si našli cestu do našich ochozů i v novém soutěžním ročníku.

Sestava: Sládek – Mourek – Jeřábek, Frýzek, Štěpán – Piller (46. Brož), Pařízek (52. Šimáček). Chod (75. Stulík), Harenčák – Šiška, Švehla (87. Turek).

Slovo trenéra: V derby se náš tým rozjížděl velmi pomalu, v 1. poločase jsme se přizpůsobili hře hostů a kupili zbytečné chyby ve všech řadách. Velká šance R. Šiška zůstala nevyužita a bohužel jediná šanců hostů byla proměněna v laciný gól. Ve druhém poločase se na hřiště dostala noví hráči, kteří hru rozhýbali a nakonec zápas i rozhodli. Hosté fyzicky odpadli a tak jsme si vytvořili  územní převahu, kterou jsme trpělivou hrou proměnili i v góly. Výsledek je dobrý, ale s předvedenou hrou, zejména v 1.půli nejsem vůbec spokojen, čeká nás ještě hodně práce. Poděkování patří fanouškům, ale bohužel mi stále v ochozech někteří skalní, hlavně vyhlášení Bojanovičtí rowdies !

Žichovice – FC Sušice                       3 : 1

Úvodní zápas i další zápasy v průběhu celého turnaje řídil velezkušený rozhodčí Veverka. Jako vždy precizně a v pohodě (protože všichni hráči byli v pohodě). Všechna utkání komentoval a o hudbu se staral mistr slova Fanda Lejsek. Popelovci hráli dle očkávání pěkný kombinační fotbal, ale náš balet střílel góly z úniků. Javor proniká po pravé straně. Centr před bránu. Obrana míjí a Mariášník doťukává. Vedeme 1:0. Zanedlouho, to jsme úspěšně odolávali neustálému tlaku soupeře, opět Javor uniká po pravém křídle. Centr a Rychlonožka z první dává na 2:0. To bylo jisker v očích. Uplně z něho čišelo:”To koukáte? Tak se to hraje!” Mnozí začali tušit, že to dnes bude velký. A bylo. Za tohoto stavu skončil první poločas.

Druhá půle byla již vyrovnanější. Většina našich borců si zvykla na míč a tak byly k vidění pěkné akce. Bernard s Rychlonožkou šli na dva bránící. Bernard nahrává pod sebe a Rychlonožka z malého vápna zvyšuje na 3:0. Pohodový závěr narušil Jirka Novák. Peckou do šibenice překonal jinak perfektního a klidem oplívajícího Vlastu. Ten jen smutně prohlásil, že to viděl letět 2 m vedle. K očnímu však nepůjde. Bylo to fakt povadené a i naši hráči Jirkovi blahopřáli, nebo jen souhlasně kývali hlavami. První tři body jsou doma.

Žichovice – Horažďovice      3 : 1

Tradiční rivalové přijeli po oslavách 60-tin. To se ukázalo jako rozhodující pro výsledek tohoto utkání i turnaje. Liknavost stoperů potrestal důrazem a svou nevýslovnou bojovností před brankou soupeře Rychlonožka. Po sebrání míče golmanovi v klidu vsítil. Vedeme1:0. Hru jsme měli ve svých nohách. Hra po křídlech a na brejky se nám vyplatila. K téměř jistotě prvenství jsme potřebovali vyhrát. Do druhé půlky jsme vstoupili “rovnýma nohama”. Po rohu Rychlonožka nalítl do balónu, ale trefil brankáře. Od něj se však míč odrazil. Rychlonožka pak zkušeně, po narážečce s brankářem, zavěsil. Vedeme 2:0. Hra se nám opravdu dařila. Baky zatáhl míč po pravé straně. Centr před bránu. No a hádejte,kdo tam byl. No jasně – Rychlonožka a dal. Vedeme 3:0. Pak ke slovu přišel hostující Dupal. Před velkým vápnem, nikým neatakován a dle poučky – když se nedaří a nevíš co s ním, tak vystřel. Rána to byla opět parádní a skončila těsně pod břevnem Vlastovy brány. To se fakt nedalo chytat. Hosté snižují na 3:1. To byl Vlasty poslední obdržený gól. Opravdu byl celý turnaj v klidu, ale co mu skončilo v bráně, to byla nechytatelná paráda. Průběh ostatních zápasů nám dal jistotu vítězství v turnaji.

Žichovice        – Švihov                     3 : 0

Před začátkem tohoto mače jsme měli již jisté 1.místo. Chtěli jsme však dokázat, že fotbal umíme a umíme se jím i bavit. Podařilo se nám uhrát velmi pěkné utkání. Nohy našich baleťáků již těžkly. Soupeř, po prvním zápase doplněný Milošem, na tom byl hůř. Všechna utkání odehrál bez možnosti střídat a šetřit tak síly. Rychlonožka toužil po titulu nejlepšího střelce tak, jako Anton Špelec. Naštěstí na slavnou hlášku ” Až řeknu 3 ……..” nedošlo. Drželi jsme se stále své taktiky. Opět zatažení míče Rychlonožkou po pravé straně. Centr před bránu. Tam byl Kuman zalehnut a Baky vsítil. Vedeme 1:0. Před koncem poločasu došlo na výměnu míče mezi Kumanem a Javorem. Následovala náhra na penaltu, kde operoval Bernard. Zachoval klid a střelou k tyči zvýšil na 2:0. Druhý poločas byl z naší strany baletem. Užívali jsme si kopané jak Klapzubáci. Hosté své akce končili na naší pevné obraně. Jejich snažení o snížení zastavila parádní akce, jenž byla chválou fotbalu. Pepa si narazil s Bernardem a poslal pas Rychlonožkovi. Ten výjmečně nezakončoval, ale přihrál před bránu Mariášníkovi. Ten bezvafintou – nespracováním míče – oklamal brankáře. Udělal mu kliku a vsítil na 3:0.

Konečně jsme se sešli. To se pak hraje. Vyhráli všechna utkání. Každému soupeři jsme dali stejný příděl třech gólů. Se skórem 9:2 a nejlepším střelcem Rychlonožkou s 5 trefami jsme získali putovní pohár i pohár za 1. místo v turnaji. Nejdůležitější však je, že díky panu starostovi, sponzorům Kolaříkovi,Marešovi, Javorskému a předsedovi fotbalového oddílu Balovi i rodině Šubů provozující občerstvení Na hřišti, se turnaj mohl uskutečnit. Nesmírným kladem byl přístup zúčastněných družstev. Hrál se fotbal a ne ragby. Nikdo se nezranil a všichni se bavili fotbalem. Důkazem pohody bylo i společné posezení u mňamky a pivča. Nikdo nikam nespěchal. Kam taky, když bylo hezky a sedělo se mezi přáteli.

Celkové pořadí : 1. SG Žichovice, 2. FC Sušice, 3. SG Horažďovice, 4. SG Švihov

Nejlepší brankář – SG Švihov; hráč – FC Sušice a střelec – SG Žichovice.

V prvním podzimním utkání zajížděli žichovičtí fotbalisté na půdu kvalitního celku z popředí okresního přeboru. Po dvou sestupech v řadě a výsledkově nepovedené, ale přesto kvalitní letní přípravě už bylo potřeba konečně bodově zabrat a to se povedlo.Žichovičtí nastoupili ne zcela kompletní, chyběli hlavně zranění útočníci Brož a Hozman. Trpělivá hra od začátku do konce však nakonec body přinesla. Domácí měli od začátku více ze hry, ale do šancí se zpočátku moc nedostávali. Hosté pozorně bránili a číhali na svou šanci. Ta přišla ve 27. minutě, když se po trestném kopu Jardy Malého dostal k odraženému míči Šiška a prostřelil co mu stálo v cestě. V závěru prvního poločasu mohli domácí skóre otočit, ale Sládek byl dvakrát na místě a jednou mu pomohlo břevno.

I druhý poločas nabídl stejnou podívanou jako konec prvního. Domácí hráli a měli i  šance, ale žichovická defenziva pracovala bezchybně a to co prošlo pochytal Sládek. Navíc hosté z brejků sázeli domácím další branky.  Střídající Olda Chod rozhýbal žichovický útok a po jeho pěkné přihrávce zvýšil na 0:2 v 54. minutě opět Šiška. Vzápětí byl sice přísně vyloučen Jarda Malý, ale v 64. minutě to už bylo 0:3. To po Pařízkově centru, chybě domácího gólmana a dobré práci Choda před brankou vstřelil třetí branku Švehla. Šiška svůj hattrick zkompletoval v 84. minutě, když ho ke skórování pobídl opět Chod. Domácí se gólu dočkali v poslední minutě zápasu, když pěkně zahraný trestný kop tečoval za Sládkova záda Sachr.

Sestava: Sládek – Mourek – Jeřábek (80. Bala), Frýzek, Štěpán – Pařízek (70. Stulík), Šiška, Malý, Harenčák – Švehla, Piller (46. Chod).

Slovo trenéra: První mistrovské utkání dopadlo na výbornou. Beru to jako odměnu pro hráče, kteří se v letním období poctivě připravovali na novou sezonu a v hojném počtu navštěvovali treninky. V tomto utkání jsme hráli konečně opět jako tým, ve kterém skvěle fungovala spolupráce Chod – Šiška. Obranné skulinky vyřešil K. Sládek, který chytal neomylně a svůj tým v rozhodujících okamžicích podržel. Vítězství nepřeceňuji a bude velmi důležité ho potvrdit na domácím hřišti v derby s Velkým Borem.