Kategorie

Odkazy

Pravidelní návštěvníci

SG Horažďovice – SG Žichovice 6 : 4

17. Srpen 2009 | Publikoval | V rubice Stará garda

V sobotu 15.8. se Stará Garda představila v poutí rozzářených Horažďovicích. Až moc krásné letní počasí uvítalo naše dovolenými prořídlé mužstvo a upozorňovalo, že nás unaví. Taky, že jo. Jarda – prezidanto nás, 8 gardistů, 3 béčkaře a 1 posilu ze Sušice, varoval před velkým hřištěm, sluncem a kvalitou soupeře. Taktika byla jasná – vycházet ze zajištěné obrany, z rychlých výpadů dát gól a hlavně s nimi nehrát otevřenou hru.

Na neoznačeném travnaté lánu jsme tušili rozlehlost zdejšího hřiště. Jeho obrysy nám až dodatečně ukázaly rohové praporky. Za zády s Gulim, s Bakym u Jardy, Novasem vedle Jendoslava a Tomášem v útoku,  jsme zahájili zápas přesně dle domluvy. První “podzimní” baletní kroky vůbec nebyly špatné a docházelo i k přesným přihrávkám. Jednu z nich, autor Javor, proměnil Tomáš v krásný vedoucí gól. A bylo to. A stalo se. Najednou byla taktika zapomenuta. Naše mužstvo předvádělo neutuchající snahu o ofenzivní hru s vidinou jasných gólů a vítězství. Góly přišly. To jo, ale Guli nestačil ani řvát. Při naší hře, “Já na bráchu, brácha na mě. Lidi řvali. Už tam visel.” , bylo za 20 minut 1:1, 2:1, 3:1 a 4:1. To už naše borce, se sluncem rozpařenýma hlavama, konečně přestalo bavit běhat nahoru a dolů i neustálé rozehrávání ze středového kruhu. Na skútru nás přijel posílit nestor Míra, který před odjezdem tvrdil: ” 17.8.1962 jsem poprvé hrál za muže. Nemám Vám už co dát. Mám jinak málo pohybu. Končím!” Pomohl a to hodně. Vždyť v té době např. Miloš při spracování míče, před soupeřovic nohama, stojíc na levé špičce, předvedl 2-tého odpíchnutého Riťbergera zakončeného ležmo na zádech. Sice rychle vstal, míč odehrál a dělal , že to bylo pro diváky, ale salvy smíchu se nesly nad hřištěm ještě dlouho. O podobný kousek, tzv. samofaul, se během hry pokusili Jendoslav, Mariášník i Tomáš, ale zdaleka nedosáhli takové kvality. Garda stáhla krajní záložníky, Baky šel dopředu a hned předváděla hru hodnou jména balet. Při jednom z mnoha útoků nahrál Tomáš Bakymu a ten nedal brankáři šanci. Tak skončil i poločas. 4:2 pro domácí.

Do 2. půle jsme vstoupili s odhodláním držet taktiku a pomoc Gulimu, který tvrdil, že tak “rychlý” fotbal mu nevyhovuje a že z letargie ho vždy vyvede zrychlivší soupeř (Franta, 6x). Soupeř nás však zaskočil rychlým gólem a ještě  nám odešel zraněný Víňa. 5:2 nás probudilo. Soupeř nemohl najít recept na naší soustředěnou hru. Jejich útoky byly narušeny již naší zálohou. Dvojice Baky – Tomáš, podporovaná Javorem a Mariášníkem, neustále zaměstnávala jejich obranu i brankáře. Nezištná přihrávka Tomáše Bakymu vedla ke snížení na 5:3. Naše obrana vykazovala známky únavy. To dokazuje i zaviněná penalta, kterou však Guli bravůrně kryl. Stejně úspěšný byl po Jardově přihrávce zpět na zapomenuvšího se útočníka (Václav, 72). Takto povzbuzeni jsme pokračovali v baletu. Útok střídal útok. Javor pronikl po pravé straně a Baky snížil na rozdíl 1 gólu. 5:4. V nastálé 10-ti minutovce jsme mohli nejen vyrovnat, ale i vyhrát. Protivníkovi selhával ofside systém. Byl na lopatě herně i psychicky. Co se Bakymu a Tomášovi (sám na bránu) podařilo nedat, to obdivovali i protihráči. Nedáš ? Dostaneš ! Taky, že jo. Ojedinělý protiútok a bylo to konečných 6:4 pro domácí.

Krásné letní odpoledne naplnil korektní fotbal. Kvalitní hostitelé udělali vše pro zdárný průběh. Ta tam byla nervozita z posledního vzájemného klání. Naši poražení a notně vyčerpaní borci děkovali posilám a byli odměněni klobásou a pivečkem.

Sestava: Sládek Karel; Kába Petr, Šuba Jaroslav st., Bala Petr, Brzák Miloš; Vinický Martin (Čech Miroslav), Nový Petr, Purkar Jan, Javorský Luboš (Pešťák Václav); Frýda Tomáš a Mareš Jan.