SG Žichovice – SG Horažďovice 3 : 1

10. Listopad 2009 | Publikoval Miloš | V rubice Odehrané zápasy

V pěkném podzimním sobotním odpoledni jsme přivítali dlouhodobého rivala z Horažďovic. Díky sponzorům ŠUK, Bernard a s přispěním všech gardistů jsme nastoupili v nových dresech se “Švestkou” na hrudi. Sestava byla slátaná. Z hvězdných záložníků nastoupil jen Bernard. Díry zacelil Šéďa (Rakousko) a Kučera (Praha). Pomohl i dorostenec Pavlík.

První poločas řídila rozhodčí Erika – Roonyho to žena, bo Míra měl koleno v pr… Hned od začátku se skvěle jevil Šéďa, který svým pohybem a fotbalovostí dělal soupeři vrásky nejen na čele. Jeho tři loženky však skončily mimo síť. Protihráči si stěžovali, že rozhodčí píská každý dotyk s Roonym. Po objasnění, kdo je rozhodčí, prohlásili, že si ho má hlídat doma. Na druhé straně obrana lákala soupeře na sebe u své 16-tky tak důkladně, že Kubovi nezbylo nic než nahrát golmanovi. Jenže na levačku. Vlastík se stoickým klidem odpaluje míč. V cestě stojí útočník. Dostáváme “gól z hrudi”. Prý aby jsme měli inspiraci. 0 : 1 Hrál se dobrý fotbal. Naše záloha byla famózní a v útoku to sedlo poprvé spolu útočícím Bakymu s Roonym. Zadní řadu řídil Jarda s Kubou. Horažďovičtí neunesli styl nastolený rozhodčí. Dokonce padaly slova jako “Jdi do kuchyně” atd. Nervozita soupala. Opět dohady o ofsidové situace a některé fauly. Erika konstatovala, že si myslela, že se dohodneme. Jednu z mnoha našich akcí zakončil po Bakyho přihrávce krásným sólem Šéďa. Tvrdou ranou nedal brankáři šanci. 1 : 1 Do konce poločasu se stav nezměnil i když uprostřed mlého vápna stál Bernard. Míč se k němu snášel z leva. On trknul. Rozvnil se pouze vzduch. Míč končí vpravo.

O přestávce jsme si řekli, že tu nervozitu musíme utnout. Každé družstvo dostalo praporek na hlídání ofsidů. Marod Míra se chopil píšťalky. Druhá půle mohla začít. A začala. Pro nás parádně. Baky dal na půlce stojícímu Roonymu kolmici. Ten sám nezadržitelně kvapil ku bráně. S klidem profíka vsítil. Vedeme 2 : 1. Pak to začalo. Horažďovičtí byli stavem flustrováni. Několik jejich akcí skončilo mimo bránu nebo je likvidoval skvělý Vlasta. Hádání o všem a ničem nebralo konce. Za všechny jeden případ: Když se levý útočník na naší 16-tce odrazil od bříška jej křižujícího Miloše. Spustil salvu vyhrůžek jako “Já Ti dám tělo. Taky Tě sejmu” atd. To poudal ten samý, co Mildu v 1. půli zezadu skosil. To však hodnotil slovy “Já se chtěl dostat před Tebe”. Fotbal se i tak hrál kvalitní. Pražák Tomáš aktivně podporoval útok po pravé straně. Až jeden výpad zakončil prfektní příhrou na Šéďu. Ten se opět nemýlil. 3 : 1 To bylo na soupeře moc. Ještě zvýšil tlak a těžce zatápěl naší obraně. Ta obstála. Naopak Roony pronikl k 16-tce soupeře. Nahrávkou vybídl Rychlonožku. Ten předvedl zpracování “na housle” a ještě se domáhal faulu. Největší hádku převedli kupodivu domácí. To Šéďa vyčítal rozhodčímu i po obdržení imaginární žluté karty. Ten to nevydržel. Zahodil píšťalku. Se slovy, jež se nedají publikovat, odcházel pryč. Je to však náš nestor. Povznesl se nad problém a zápas dopískal. Když Vlastík provedl něco nevídaného – robinzonádou se vrhl po míči. Pevně jej svíral ležíc celou svou výškou v bahě. Zůstal tak ležet dlouho, dlouho. Televize dnes na hřišti nebyla. No a když ani nikdo nevyfotil tuto raritu, tak vstal a my vyhráli.

Poslední zápas podzimu jsme zvládli a vyrazili hodnotit rok. Mariášník nás pohostil výborným gulášem. K němu nám chutnal chléb od Míry Kolářů. K zapití byla 12-tka od Bernarda. Ten měl i ceny pro nejlepšího brankáře – Vlasta Eigner, útočníka – Jan Míka a kecala – Láďa Šumpík. No a právě Rychlonožka nás celý večer bezvadně bavil a seslal na nás smršť panáků – prý na zdraví. Z přehršle hlášek lze publikovat jen: “Syn mého sebe” a “Tu máš klíče. Manželka snad bude umytá”. Již se nemůžeme dočkat jara (snad vystřízlivíme).

Sestava: Eigner; Kába ( Pešťák ), Kubík, Šuba J. st, Brzák ( Pavlík ); Míka, Kolařík, Šedivý, Šumpík ( Kučera ); Mareš Jan a Bala

Nove dresy slusi