Kategorie

Odkazy

Pravidelní návštěvníci

Stará Garda Žichovice – DAFL TEAM 4 : 4

23. Červen 2009 | Publikoval | V rubice Stará garda

Příjemné první letní odpoledne uvítalo na domácím stadionu tým výběru Dívčí Amatérské Fotbalové Ligy pod vedením jejího presidenta Jaroslava Toningera. Diváci přišli s představou kvalitního sportovního zážitku, který jim měl zpříjemnit pouťový den. Garda nastoupila s cílem předvést své umění. Úvodní ceremoniál jsme zvládli bez ztráty kytičky (ty jsme předali dívkám). Jen při focení většina borců zírala dolu na dámy a při podávání rukou se křečovitě usmívala. Nic nebránilo tomu, aby mezinárodní sudí Petr Bala zadul na svou píšťalku a začal balet.

První doteky s míčem byly ze strany gardistů neohrabané. Přeci stáli tváří v tvář něžným stvoření, která však byla rychlá a překvapivě sehraná. Záměr – dát první gól pro uklidnění – nevyšel. Dívky nás zaskočily tvořivou hrou a důrazem před brankou, kterou poprvé hájil Vojta Kubovec. Jen s vypětím všech sil obrana odolávala. Našich útoků přibývalo. Šlo však jen o platonické dobývání dívčí brány, bo naši chasníci nechtěli strčit do obránkyň a ublížit míčem brankářce. Ta byla výborná a důrazná  o čemž se nejednou přesvědčil Roony (manželka Erika volal “Jen mu dej”). Velmi brzo jsme začali střídat (kupodivu organizovaně a bez špatného vlivu na výslednou hru), aby si všech 16 zahrálo. Logickým vyústěním první čtvrtiny zápasu bylo komentátorovo (Franta Lejsek) popisování našeho snažení např. : “běží jako postřelený srnec” atd. DAFL Team produkoval pěkný kombinační fotbal a z jedné akce, kdy naší obraně stuhly všechny údy (jen jeden ne), dívky skórovaly. 0 : 1 Diváci tleskali a ozývalo se ” Jó, jó, to je balet”. To naši spící obranu probudilo a gardisti upustili od zbytečných parádiček a lajdáckého přístupu před a v naší 16-ce.

Není nad mužskou ješitnost. Přeci neprohrajem s babama. Zpřesnili jsme hru a opravdu chtěli dát gól. Obrana odvracela útoky (několikrát se zaskvěl Vojta) a rozehrávala na tvořivou zálohu, od které tvrdošíjně vyžadovali přihrávky Roony s Mariášníkem. Po závaru před brankou DAFLu nahrál Roony Víňovi, který podkopl balón. Obrana začala couvat, že to bude zase krtek a nad. Vono ne. Míč se snesl pod břevno za překvapenou, ale jinak výbornou brankářku. 1 :1 V následujících minutách se hra obou týmů musela líbit. Akce střídala akci na obou stranách. Důraz před bránou předvedl Mariášník, který vystřelil. Nechytatelnou pálivku brankářka neudržela. Sám střílející “Krkovička” dorazil, ještě horký míč, do prázdné svatyně. 2: 1 Takový byl i výsledek poločasu.

Ve druhém poločase jsme si již věřili a chtěli si fotbálek vychutnat. Dívky však hráli stále stejnou atraktivní hru a toužily po vyrovnání. Po náležitém občerstvení a posílení se, jsme začali baletit. Branku nám hlídal Vlastík, který opět svým klidem a zákroky dráždil soupeřky. Jenže obrana pojala rozehrání od branky jako baletní předehru. Posílala si míč podél vápna. Na stoperu hrající Šedý vlk Véna (nikdo nevěří, že soupeřku neviděl) přebíral míč rychlostí závodního šneka. Pak to chtěl napravit a rozvlnil své tělo. Na útočící dívku to neplatilo. V poklidu mu míč odebrala a zavěsila. 2 : 2  To nás  nemohlo zlomit. Zvýšili jsme umělecký i herní projev a bavili se hrou. Vlasta nás opět podržel, soupeřky rozladil a diváky pobavil. Ti uznale tleskali jeho zákroku, kdy samostatně běžící útočnice, při pohledu do jeho očí, vystřelila do jeho protipohybu. Na Vlastíka to neplatí. S hlavou u pravé tyče vykopával míč u levé tyče. No, parádní špagát. My spoluhráči jsme měli ústa dokořán, bo Vlastu na zemi viděti – konec světa se blížiti.

Ožili i naši důchodci a akcí jak “zamlada” potěšili oko diváka i nás. Snad od půlící čáry si vyměňoval merunu nestor Míra s Mariášníkem. Útok zakončili parádní narážečkou, kterou prošli obranou. Dívky udiveně sledovaly, co dědové provádí. Míra nás pěknou střelou dostal do vedení 3 : 2. Měli jsme jasně navrch. Jeden z mnoha útoků, do nichž se zapojovala nejen záloha, zakončoval Šumpajs perfektním cetrem nebo přihrávkou (do dnes to není vyřešeno) přes celé vápno. Našel volného Roonyho a ten završil své snažení pohotovou střelou – 4 : 2. Když už se zdálo, že zvítězíme 2 gólovým rozdílem, šla část obrany do útoku a naopak. Bránící Šumpajs na rohu malého vápna bránil útočnici tak těsně až skončil v pozici “žadonícího mladíka”. V kleče držel dívku kolem nohou. Kam zíral nevím, ale známe ho. (získal titul největšího baliče) Samozřejmě, že to Baki ohodnotil pokutovým kopem. K realizaci přiběhla přes celé hřiště brankářka. Vlasta vystihl směr tvrdé rány, ale od jeho hrudi se míč odrazil za jeho záda. 4 : 3 Marně se nabízející útočící obránci ani nepřekročili půlku. Odkopy bránících útočníků byly jako jejich střely. Končily za vápnem na nohách dívek. V nastaveném čase president Jarda dosáhl na titul nejtvrdšího hráče. Na opačném rohu malého vápna, při rohovém kopu byl přemožen pudy. Na útočnici naskočil zezadu jak samec na laň a skolil ji na zem. V bouři hněvu i obdivného brumlání Baki nařizuje další penaltu. 4 : 4 Za toho stavu končí kvalitní poťové utkání.

Po poděkování si mužstava (nebo jedno ženstvo?) vyslala 5 střelců pokutových kopů. V této disciplíně nás reprezentovali nejstarší a dominovali. Jediným, kdo netrfil (na co myslel nebo koukal?) byl Miloš. Diváci vybrali nejlepší dívku. Pohledný a sportovně navýši vedený mač se opravdu musel líbit. My jsme si pěkně zahráli a při fotbálku viděli i pěkné osůbky. To není zvykem. Pro hosty bylo připraveno pohoštění a pro nás, připravil Bernard, soudeček. Slovy presidenta DAFL: “… Děkuji za přijetí, férový boj s úsilím o vyrovnání v posledních minutách.” Vyslovil i spokojenost s prostředím a poptvrdil pravidelné prověrky sil při “pouťácích”.

Sestava :  Kubovec Vojtěch (Eigner Vlastimil); Kába Petr (Pešťák Václav), Kubík Zdeněk, Šuba Jaroslav st., Brzák Miloš ( Klusáček Milan); Čech Miroslav (Vinický Martin), Kolařík Petr, Purkar Jan, Šumpík Ladislav (Král Josef); Mareš Jan a Míka Jan