Stará garda : Žichovice – Horažďovice 1 : 3
11. Květen 2009 | Publikoval Miloš | V rubice Stará gardaDen osvobození prožili naši gardisté jako Štědrý den – dostali nevídanou nadílku. Jak je to možné? Jak se to vlastně mohlo stát? To jsou otázky, které se honí a budou honit v hlavách aktérů i nemnoho přihlížejících. Na předzápasovou přípravu se nás sešlo 15. Dostavily se opory i posily. Jen dirigent Jarda přijel v uniformě. Nálada byla bojovná a v šatně panoval všeobecný optimismus. Ten však začal pohasínat při pohledu na rozcvičující se nové tváře v soupeřově týmu. Dne volna využili cca 4 aktivní fotbalisté k posílení Horažďovic. Na to president reagoval pozměněním sestavy. Před famózního Vlastu postavil Bakiho a Mariášníka. Na kraji pózovali Káboš a Miloš. Střed hřiště, předpokládaný prostor rozhodujících bitev, svěřil Bernardovi s Jendoslavem. Kraje zálohy tvořili Javor s Mírou. Těmto řadám důvěřoval, že zastaví protivníkovo snažení a tak delegoval 2 útočné hroty – Šumpajse a Roonyho. Po zkušenostech z posledního vzájemného utkání oba týmy postavily svého pomezního. Zápas řídil profi rozhodčí ( kvalitně).
Hned po zahájení a prvních pohybech bylo jasné, že dnes budou Horažďovice silné. Zbytek optimismu se začal vytrácet v soupeřově aktivitě. Vyhlášený balet připomínal spíš rozladěný orchestrion, než sehraný soubor. Základy naší hry – hra pro zábavu, radost z pohybu, potěšení z kombinace a hlavně klid a nehádat se – jako když se vypaří. Pod aktivní kombinační hrou a sebevědomím soupeře se vše rozpadávalo. Obrana stěží hasila požáry před i v šestnáctce. Stoperská dvojice nepotvrdila Jardovo očekávání. Chvílemi nehrála pospolu. Místo udržení pozic jsme hráli křečovitě, nekombinovali a chybovali v přihrávkách. Velmi brzo jsme začali střídat a to ne post za post. Střídající se ptali “Cos hrál?”. Čerství kvalitní hráči – Pepánek, Véna, Augi a Kája – zjišťovali, že na jejich místě už někdo je. Nestřídající si v ten samý čas měnili místa také. No děs a hrůza. Prostě chyběl Jarda. Moc náčelníků a málo indiánů. Završením špatného začátku bylo Bakiho nezpracování míče. Po téměř přihrávce se k míči dostal soupeřův útočník. Vlastík byl pasován do role statisty. Prohrávali jsme 0:1.
I nadále jsme předváděli klopýtání s falešnými tóny. Přesto se nám dařilo ohrožovat soupeřovic bránu. Kája perfektně doběhl, na pravé straně, míč u brankové čáry a jeho pohotová střela skončila na tyči. Dezorientovaný obránce Becher přihrál Šumpajsovi. který samotu před bránou neunesl a míč věnoval jejímu ochránci. V podobném duchu jako na začátku jsme dohrávali poločas. Z jednoho z mnoha útoků soupeře přiletěl zprava centr do středu našeho vápna. Nejvýš a nejdřív se zjevila hlava útočníka. Prohrávali jsme 0:2. Naše garda nedokázala čelit velmi silné a kvalitní záloze Horažďovic. Díky chaosu na hřišti, kdy jsme na jednom postu měli až 3 hráče a ti samozřejmě jinde chyběli, skončila první půle 0:2.
2. poločas jsme začali posíleni přestávkovou rozpravou. Opticky jsme hru vyrovnali. Unavený Šumpajs (v nohách turnaj v Žihobcích za Sušici) se díky své houževnatosti ocitl sám před brankářem, ale ztuhly mu nohy (dvě). Hra se přelévala od jedné branky ke druhé. Obrana odolávala, záloha se snažila a útok byl k neutahání. S přibývajícím časem však došlo ke zvětšení vzdáleností mezi obranou a útokem. Někteří hráči toho měli dost a většina rychlostně nestíhala. V tomto rozpoložení si natáhl stehení sval Miloš. Perfektně jej nahradil Augi. Po našem přímém kopu u soupeřovic 16-tky se odkopnutý balón dostal před naše vápno – nahrávka – střela – Vlasta loví míč za sítě. Prohráváme 0:3. Pak došlo na krásné uvolnění (2x housle “kam jdeš”) – průnik do vápna – Pepíno padá – penalta. Bernard s klidem matadóra posílá míč lehce do natažených rukou brankéře. Když nepadla branka z penalty, tak přišel dar v podobě “gólu z půlky”. Dosud bezchybný brankář soupeře vykopává. Míč se odráží od zad odcházejícího záložníka k Roonymu. Ten neváhá a levačkou přahazuje gólmana. Snižujeme na 1:3. Ke konci zápasu nás soupeř jasně přehrával a jen vždy klidný, bezchybný Vlasta zachraňuje gardu od vyššího přídělu – útočník centruje přímo na nohu, Vlasta stojí těsně za hráčem, jenž je jeho klidem zmaten a nezpracovává, v klidu odehrává míč do bezpečí – penalta, Vlasta vystihuje směr a chytá – útočník 2m od brány dává Vlastovi housle, ale míč letí nad břevno. To je všechno. Prohráli jsme 1:3.
Sestava : Eigner; Brzák (Augustin), Mareš Jan, Bala, Kába; Javorský (Král), Purkar (Pešťák Václav), Kolařík, Čech (Piller); Šumpík a Míka