Kategorie

Odkazy

Pravidelní návštěvníci

SG Žichovice – SG Kasejovice 3 : 3 (2:0)

2. Červen 2012 | Publikoval | V rubice Stará garda

Den a noc. Co se stalo s Láďou? Bakyho černý den. To je jen část titulků ze zahraničního tisku.

        V So 2.6. jsme , snad ne naposled, nastoupili na domácím trávníku proti kvalitním Kasejovicícm. Bez stálic v záloze. Jejich nepřítomnost byla vidět hned od prvního hvizdu objektivního sudího z Kasejovic. Pan Veverka byl, stejně jako naši záložníci, vytížen při oslavách 100 let fotbalu v Sušici. Mimochodem Žichovice budou oslavovat 50 –té výročí. První šance měli hosté. Jarda pouští nákop. Martin řka. “To nemám”, zachoval chladnou hlavu (jako Vlasta) a stál pevně na nohách proti osamocenému útočníkovi. Ten měl slabší nervy a trefil jej do nohou. Za okamžik volá Martin na Koryťáka: “Se mnou”. Tak mu je poslán míč. Odkop. V cestě stojí útočníkova záda. Meruna se odráží mimo bránu. Pak jsme měli pár útoků my, ale nic z toho. A přišla pěkná kombinace soupeřovic zálohy a pas mezi naše obránce. Koryťák křižuje. Dobíhá útočníka. Míč mu odkopává, ale oni pár metrů souběží. Útočník padá. Penalta. Všem je jasný, jak to dopadne. Mýlili jsme se. Kopnuto jak od prvničky. Martin vystihuje směr a v poho vyráží. Pak jsme předvedli, jak se z mála těží maximum. Honza zatáhl míč k brankové čáře. Čechrá míč před bránu. Ládík není v ofsidu a levačkou skóruje. Krásná akce. Hru jsme vyrovnali a měli i navrch. Obrana stíhala a tak se čekalo na další gól. To Honza opět utekl až k lajně. Vrátil zpět na Vencu. Ten centroval před bránu. Baky hlavou do země a brankaře. Odražený balón vrací Láďa  opět levačkou do sítě. Vedeme 2 : 0.

            Do druhé půle jsme nastoupili v zahajovací sestavě. Snad vědomí náskoku, snad nepřítomnost hráče schopného přidržet a rozehrát míč nebo co. Prostě hosté byli lepší, aktivnější a stále nás valili. Protivětrem to určitě nebylo. Nebyli jsme schopni si přihrát a zráceli mergle v útočné fázi. Z toho byly protiútoky a přečíslení. Jeden takový útok obrana neodvrátila. Střela z poza vápna. Tyč. Míč míří na desítku, ale zároveň trefuje Martina. Odraz do levé strany. Tam je jen hostující útočník. V poho zavěsil. 1:2. Obraz hry se neměnil. Neztráceli jsme jen míče, ale i zahazovali šance. Jen Baky byl sám před bránou, pak hamounil, pak se netrefil. No běda. Stará pravidla platí. To, že nedáš – dostaneš, obzvlášť. Soupeř začal mergle nakopávat. Důvěřoval, že to jednou vyjde. Vyšlo. Jedno takové kulaté čudo letělo. Dopadlo. Odrazilo se. Klubko hráčů jde po něm. Nejblíž je Radek. Míč opět dopadá. V tom se v Ráďovi ozvaly volejbalové pudy. Šáh po něm tlapou. Ve vápně. Penalta. Dobře koplá. Martin neměl šanci. Sníženo na 3:2. Furt to šlo i když to bolelo. Začali jsme být nervózní. O to víc se nám nedařilo. Na hřišti se však odehrávalo něco zvláštního. Až na konci jsem přišel no to co. Ládík mlčel. Nehulákal. Nenadával. Hrál si svůj zápas a hrál ho dobře. Soupeř nás stále přehrával a míče nakopával. My kopeme trestňák. Brankář chytá. Okamžitě vykopává. Odraz před vápnem. Jediný útočník na 2 naše zadáky. Přesto je u míče první a přehazuje vyběhnuvšího Martina. Co se nepovedlo nám, povedlo se jim. Vyrovnáno na 3:3.

            Tak skončil celý slušně hraný a herně kvalitní zápas. Zasloužená remíza. Prostě nepřítomnost Petra, Pepi a Tomáše měla větší vliv na naší hru než jsme mysleli.

            Příště se představíme 23.6. ve Švihově na 80- tém výročí tamního fotbalu.

 Sestava:          Šus; Kába, Koryťák, Šuba, Šatra (Brzák);  Hami, Bala, Hozman, Pepa (Pešťák); Šumpík a Míka