Kategorie

Odkazy

Pravidelní návštěvníci

Stará garda : Žichovice – Horažďovice 1 : 0

20. Duben 2009 | Publikoval | V rubice Stará garda

V sobotu 18.4. se naši Gardisti představili, poprvé v tomto roce, na domácím hřišti. Je jen škoda, že diváků bylo o hrstku více než v Plánici. Kdo nebyl neuvěří, kdo byl potvrdí. Tradičního rivala přivítalo 14 statečných a ke všemu odhodlaných borců. Do sestavy se zařadily i dlouholeté opory. Na soupeřích bylo znát, jakou úctu mají k brankáři Vlastíkovi. Před ním stála hráz pod vedením předsedy Jardy. Pružnost obrany zajišťoval Kuba. Na stranách chtěli potvrdit kvalitu Káboš a Miloš. Nejtěžší dřina čekala na zálohu s dirigenty Jendoslavem a Bernardem. Vpravo rozhýbával rychlé nohy Víňa a vlevo zářil, v nových plátěných kopačkách nestor Míra. Horažďovická obrana si masírovala své údy, při představě rychlých vpádů Šumpajse a Roonyho. Hosté byli šokováni i počtem a kvalitou střídajících ( Pepa, Pony a Augi ). Ihned po úvodním hvizdu bylo rozhodčímu ( nehrající brankář Horažďovic ) jasné, že domácí půjdou tvrdě za výhrou. Místo prvotního oťukávání jsme, i sami sebe, překvapili sprškou přesných přihrávek a nebývalým pohybem. Jak říkám: Kdo nebyl …… . Vše vyvrcholilo překrásnou akcí na jejímž konci byl Víňa sám před posledním obráncem a zleva ho stínoval Roony. K úžasu všech se z viditelné přípravy na střelbu vyklubala finta, zaskočivší obránce, brankáře i Roonyho, čekajícího, zda k němu míč doletí. Doletěl a byl správně usměrnen. Vedli jsme 1 : 0 . Horažďovice známe jako kvalitní a odolné družstvo. Svou pověst potvrdilo. Jejich záloha se vyrovnala naší. Útoky se převalovaly jak Honza za pecí. Dříve férový a pohodový soupeř se změnil v saň. Využil nepřítomnosti pomeznáho ( my ho měli ) a stále hlasem ( i z pergoly od piva ) ohlašoval náš ofside. Také se dost přiostřilo a tak mohla nervozita poklidně narůstat. Naše řady plynule střídaly až do doby, kdy Míra začal šetřit kopačky a až do konce utkání udivoval fanynky pohybem a máváním praporkem u postraní čáry. Velmi dobře doplňoval zálohu, silou a enrgií překypující Pepa. A tak skončila 1. půle.

Ve 2. poločase se obraz hry moc nezměnil. Soupeř chtěl za každou cenu vyrovnat. Neuspěl. Nervozita přetrvávala až do posledního zvizdu. Rudo před očima měli protihráči při bohorovném klidu Vlastíka v bráně. Golman udržel nulu i díky přísným pohledům na míče míjející tyče jeho brány až o 20 cm. Náš balet fungoval výborně. To dokazuje i stav kdy, díky střídání a znenadání se vracejícímu faulovanému hráči, jsme hráli s 11 muži v poli a Vlastíkem v zádech. Nikdo si toho nevšiml. Všichni byli unešeni naší hrou, až na malou holčičku. Naši snahu dovršil, díky svému zarputilému atakování obránců i brankáře, Roony. V momentě, kdy skóroval, mu na nohu upad soupeřův brankář. Rozhodčí nepochopitelně gól neuznal. Po tomto verdiktu prohlásil Jarda, že je lepší vyhrát 1:0 než remizovat. Tak jsme se více soustředili na udržení míče a stávajícího stavu. To se nám podařilo. Zdolali jsme tradičního silného soupeře 1 : 0 a mohli jsme svlažit hrdlo sponzorským mokem.

Náš projev a pojetí hry, je pozvánkou pro diváky na další balet v Žichovicích – 1.5. od 16:00 hod.

Sestava : Vlastimil Eigner; Petr Kába, Zdeněk Kubík, Jaroslav Šuba, Miloš Brzák, Roman Augustin; Miroslav Čech, Petr Kolařík, Jan Purkar, Marti Vinický, Josef Král, Miroslav Klusáček; Jan Míka a Ladislav Šumpík