Kategorie

Odkazy

Pravidelní návštěvníci

Stará garda : Žichovice – Švihov 2 : 2

11. Květen 2009 | Publikoval | V rubice Stará garda

Svátek práce oslavili gardisti utkáním s neznámým soupeřem za Švihova. Toho předcházela zvěst, že se buď hodně hádají nebo se nescházejí. Při příjezdu protivníka jsme si oddechli. Akurátní počet včetně dorostenců potvrdil, že se jen nescházejí. Náš tým se sešel včas a v hojném počtu. Neúčast několika opor nijak neovlivnila dobrého ducha a náladu před zápasem. President Jarda nastínil stupnici a rytmus tak, aby “balet” potěšil oko většího počtu diváků. Již klasické rozestavění obrany, v zádech s Vlastou, nenaznačovalo nic o možných problémech. V záloze chybějícího Bernarda nahradila nová posila – Javor. Do útoku, se vedle turnajem v Horažďovicích rozehraného Šumpajse-Harapese, postavil Machy.

Po hvizdu rozhodčího Jeřábka začala předehra. Místo oťukávání a ladění souhry došlo ke zjištění, že Švihovští mají jiné noty a jsou všude. Naši, i ti nejzkušenější borci, klopýtali a celý projev zadrhával. Do toho přišel po rohu úder. Hlavou obdržený banán nám nohy nepodrazil a Jarda opět zvedl dirigenskou hůlku. Do hry se postupně zapojilo všech 15 baleťáků. Véna Pešťáků udivoval soupeře i nás pohybem. Až přehnanou bojovností zpomaloval soupeřovu obranu Krejča. Po sem-tam falešném tónu, špatné přhrávce či nepokrytí soupeře, se naše hra zlepšila. Prý to bylo i ke koukání. Švihovští neustále přebírali iniciativu ve středu hřiště. Většina našich akcí končila ofsidem neboť nebyli lajnoví rozhodčí. To však nebránilo pohodě a korektnosti utkání. Ujednocení rytmu pohybu vyvrcholilo tradičním únikem Ládi Harapese a jeho delikátním centrem přes brankáře do zadní tyče. Tomu cca z 50-ti cm přihlížel přešlapující Jedla. Míč se odráží od tyče do středu malého vápna. Tam jej se zavřenýma očima a rukama nad hlavou nakopává Jarda. A jdem do obrany. Diváci šíleli nad rafinovaností našich borců i celkovým zakončení akce. Garda se nerozložila, ba naopak. Po několika soupeřovo útocích, kdy hladce prošli zálohou a někdy i obranou, přišla naše postupná akce zakončená pasem Kuby za obranu. Zde, na úrovni 16-tky, převzal míč Jedla a nekompromisně vsítil vyrovnávací gól. Poločas skončil 1:1.

Druhou půli jsme zahájili s Radkem v bráně. Vlasta ,se slovy “Přece nevyhynu”, musel odejít. V pohodě a férově hrající soupeř nám předváděl jak hraje záloha a jak se dá kombinovat. Tomu jsme čelili bojovností a změnami v jednotlivých blocích. Švihovští dosáhli gólu přelobováním Radka, ale pro ofside nebyl uznán. S nimi to ani nehlo a dál si hráli posvém. Několik okamžiků na to poslali přes bránícího Kubu padáček, který jeden z protihráčů, po Kubově údivu, že za ním není Vlasta, pohodlně dorazil do sítě. Naší. Prohrávali jsme 1:2. Na obloze se začaly objevovat černé mraky a ve vzduchu bylo cítit napětí. Nevěštilo to nic dobrého. Naštěstí to s naší zkušenou gardou ( v zahajovací sestavě nebylo nikohomu pod 40 let ) nepohnulo. Tvrdošíjně dodržovala tóniny, rytmus i takt. Hra se vyrovnala. Naše útoky končily na nepřesné finální přihrávce nebo neklidu v zakončení. To uťal až balónek za soupeřovic obranu. Precizní Jardovo zpracování a nezištná přihrávka na Kubu. Ten s klidem angličana zavěsil. Vyrovnáno 2:2. Věřte, že v pravý čas.  Za pár okamžiků rozpoutalo nebe peklo. Zápas ukončil déšť.

I přesto, že jsme se hledali a ztráceli rytmus a krok, tak jsme sehráli dobré utkání. To se muselo, i díky velmi kvalitnímu a férově hrajícímu soupeři, líbit.

Sestava : Eigner ( Šatra); Kába (Jedlička), Kubík, Šuba st., Brzák; Čech (Pešťák V.), Klusáček, Purkar, Javorský (Krejčí); Macháček a Šumpík.