Kategorie

Odkazy

Pravidelní návštěvníci

SG Kasejovice – SG Žichovice 0 : 8

30. Srpen 2010 | Publikoval | V rubice Stará garda

V  sobotu 28.8. jsme zajeli k již tradičnímu soupeři do Kasejovic. Sestava nebyla nejpočetnější (12), ale zato kvalitní. K stálému základu se přidal pražák Tomáš Kučera a čerstvá posila Jarda Hozman.

Domácí nás přivítali na pěkném pažitu a asi pod dojmem posledních vítězství v oslabené sestavě. Především post brankáře a záloha se ukázaly, jako rozhodující pro vývoj utkání. Zahájili jsme se snahou hrát po zemi . Jako vždy nám dost dlouho trvalo než jsme se sehráli a plán začali realizovat. Do té doby nás domácí často přehrávali a hlavně míči za obranu se snadno dostávali před  kliďase Vlastíka. Ten díky svému umu i neúspěšnosti domácích střelců uhájil čisté konto. Pár zákroků naší obrany bylo “ na mašli “. Odkop, neodkop, promáchnutí atd. Nejvíce tyto situace komentoval Láďa. Byl tak sprostý a akční, že slabší povahy měly slzy v očích (řvaly smíchy). Cca po 20-ti minutách a snad 6-ti vyložených šancí (do brankáře, čudla, vedle, hlavou z metru tyč atd.) se náš Rychlonožka – Ládík prosadil. Bylo to po Runyho doběhnutí Kumanovy uličky a centru před bránu. Láďa nohejbalovým smečem rozvlnil síť. Vedeme 1:0.  Na trávníku se rozehrál pěkný souboj plný fotbalové krásy. Tomáš obětavě, na našem pravém vápnu, vybojoval již ztracený míč a poslal jej rekomandem na levou zálohu Kumanovi. Ten po krátké kličkované (všichni jsme si mysleli, že lehne vysílením) dostál své přezdívky. Zasekávačkou vpravo a pár kroky ke středu se uvolnil a vyslal nezadržitelnou Kumanovku. Ta vymetla pravý vingl. Vedeme 2:0. Tak skončil poločas.

Po úděsném začátku 2. poločasu – pár minut jsme byli všichni, až na Láďu, ve vlastním pokuťáku. Snad první útok. Runy dobíhá pas – kosa ve vápnu. Na penaltu se chystá Mariášník. K míči se ale staví Láďa se slovy: “ Než sem Honza dojde a pak stejně nedá “. S pohledem toreadora a klidem áčkaře mířil k levé tyči. Brankář (v 1. půli útočník) nemohl dosáhnout na střelu 2m od tyče. Vedeme 3:0. Tento okamžik rozhodl. Domácím to podlomilo nohy a otupilo zarputilou snahu skórovat. Asi jim došlo, že dnes na nás nemají. Náš balet získal potřebné sebevědomí a baletil. Mariášník střílí z vápna, ale míč se odráží vpravo k Tomášovi. Ten klikou do středu obelstil obránce a levačkou vymetl pavučiny v šibenici. Vedeme 4:0. To bohužel pro domácí nebylo vše. Náš nejlepší střelec Ládík neměl dost. Prokázal svůj osobitý důraz a urputnost. Nenechal se odstavit obráncem od míče a před brankářem kope do meruny. Ta si našla cestu pod golmanovýma nohama a houpe se v síti. Vedeme 5:0. Láďa tak dosáhl na svůj druhý podzimní hatrik a svým projevem alá Vilfríd jistě oslovil pana Chovance. Svůj úspěch komentoval: “ Hoši, trénujte a nesouložte. Já to neměl 3 měsíce a dal už 8 gólů. Zato Pepé nedal ještě ani gól “. Ti starší z nás by taky raději nedali ani branku, kdyby to fungovalo. Přišel postupný útok (rozuměj přesné přihrávky po zemi). Petr dává vpravo. Míč vrací před bránu Tomáš a Péťa (dříve Bernard) doklepává. Vedeme 6:0. Pak se stalo něco neuvěřitelného. Láďa, dle jeho odhadu, předvedl 100m spurt. Na půlce převzal krásný pas od Pepíka přes dva hráče. Zahájil úprk po pravé lajně. Po několika krocích si poslal merunu “ v před “ a k úžasu všech to doběhl. Z chodu pravačkou centruje před bránu. Tam Runy jen nastavil nohu a poslal balón pod víko. Vedeme 7:0. Jako poslední se představil nový 40-cátník Baky. Ten využil své rychlosti a 20-ti let proti stoperovi. Vybíhal z půlky a pak se řítil sám na golmana. S rozvahou a umem sobě vlastním umisťuje mergli k tyči. Vyhráváme 8:0.

100 spokojených diváků ( odeber nuly = děvče Miládka ) vidělo perfektní balet naší gardy. Mužstvo střídalo v pravidelných 10-ti minutových intervalech. Vlastík vychytal, ale opravdu vychytal, nulu. Jednou vytahoval míč z pod břevna, 4x máčel rukavice rozpálené po dělovkách soupeřů a jednou šel i na zem. Jarouše Šubu plnohodnotně zastoupil Jarda Hozman. V záloze se opět po delší době výborně představil Tomáš. Ostatní hráči prokázali své kvality. Bavili jsme se fotbalem. Miloš svým ojedinělým druhem baletu – netrefil pravou, netrefil levou, při ztrátě rovnováhy provedl hodiny a místo pádu uzmul míč a po dvou krocích jej nahrál Tomášovi. Dva kasejovští útočníci jen stáli a koukali. Naše obrana se chechtala. Výsledek je pro domácí tým krutý, ale to je fotbal. My jsme opět hráli po křídlech a snažili se hrát “ do nohy “. Byla to paráda i když ve 2. půli ( 40 minut ) byl Láďa 20 minut v ofsidu. Prý v 60-ti už kličku udělá a příště si i s někým narazí.

Sestava : Eigner; Kába, Hozman, Mareš, Král (Brzák); Kučera, Kolařík, Bala, Podlipský; Míka a

Šumpík.

Po vyhraném zápase jsme se vrátili do domácího prostředí oslavit svůj výkon, ale především “40” předsedy oddílu Bakyho. Ten nás pohostil selátkem, rychlokvaškama a vořechovicí. Na spláchnutí dodal pivčo Bernard. Byla pohoda a zábava. Tu podtrhl Láďa při vítězném návratu áčka. Když někdo z nich vstoupil do salónu, tak se halasně ptal: “ Tak jak jste hráli ? Jen 6 ? Typni jak my. Nó 8, ale s nulou a hádej kolik jsem jich dal já. 3 ! To nedal ani Olda. Jo a to jsem ještě na jeden přihrál!  Pošli dalšího. ”

Pevně věřímě, že i nadále se budeme scházet a že nám vydrží pohoda. Domácí diváky musím zklamat. Balet budou moci spatřit až 25. září od 16,00 hodin. Příště se představíme v Sedlici – 11.9. v 16,00 !