Kategorie

Odkazy

Pravidelní návštěvníci

SG Sedlice – SG Žichovice 4:5

12. Září 2010 | Publikoval | V rubice Stará garda

V sobotu 11.9. jsme zajeli do Sedlice potvrdit, že poslední výsledky nejsou náhodné a že fotbal hrát umíme. Vyjížděli jsme se vzpomínkou na zápas doma 12.9.09. Sedličtí tenkrát přijeli bez Petra Vonáška (dříve hráče našeho “A” týmu). Po 10´vedli 2:0 a utkání skončilo remízou 4:4. Zanechali dojem velmi kvalitního, nehádavého a férového týmu. Tentokrát bylo vše jinak.

Domácí nás přivítali s Vonáškem v sestavě na pěkném pažitu, přesvědčeni, že nás smetou a informací, že budeme hrát bez rozhodčích. Odkopali jsme takto nejeden zápas. Vždy se faulující hráč omluvil a přiznávaly se ofsidy. Dnes ne! Rozhodčí nakonec byl, ale na lajnách nikdo. První akce naznačily, že to bez hádání nepůjde. My jsme rozehráli naši hru po zemi a překvapili tak domácí. Kuba zatáhl míč po levé straně. Dal ho před bránu ( domácí řvali “ofside”, jako při všech našich útocích) přesně na Láďu a ten nezaváhal. 0:1 Za pár minut něco podobného provedl Runy. Před bránou byl opět Láďa a dal. Po 10-ti minutách jsme vedli o 2 góly. My měli frňáky nahoru a zbytečně ztráceli balóny. Láďa měl opět problémy s ofsidama (to jsme si již mávali lajny). Domácím došlo, že to nebude žádná sranda. Zvýšili snahu a přesnost přihrávek. Přes veškerou snahu naší zálohy vládl středu Vonášek. Přišla přesná kombinace domácích. Ulice po zemi mezi naše stopery. Náběh útočníka a míč putuje kolem bezmocného Vlasty do sítě. 1:2 Po pár minutách vystihli Petrovu přihrávku ve středu hřiště. Jejich záloha šla do rychlého útoku zakončeného sólem na Vlastu. Ten nohou vyráží, ale hbitý protihráč doráží “do prázdné”. Po 20-ti minutách je vyrovnáno. 2:2. Domácí byli lepší a my se drželi jen tak-tak. K tomu se začal projevovat hráč č.11. Při nepovedené střele naplno špunty došlápl Milošovi na nárt. Na výzvu k omluvě reagoval “já nic, já muzikant”. Těžko uvěřit, že hráč jeho zkušeností, neví kam došlápne. Domácí zahrávali rohový kop. My ho netakticky nezdrželi. Při jeho rychlém rozehrání nestačil Kuman pokrýt hráče a ten z první zavěsil. Prohráváme o gól. Domácí dostali křídla a valili nás. Nebýt neustálého kecání jejich 10-tky a hlavně 11-tky, tak se hrál pěkný fotbal. Na naší straně vynikal Vlasta. Neúspěchy domácích střelců dopomohly k našemu přejití na “balet”. Obrana se zpevnila a záloha jí více vypomáhala.  Vrátili jsme se ke hře po zemi a k rychlým protiútokům. Kuman si vyměnil párkrát míč s Péťou. Pak ho zatáhl po lajně a dal po zemi před bránu. Tam byla opět střelecká star –  Ládík (Rychlonožka). Nemýlí se a dovršuje hatrik. Stavem 3:3 končí první půle.

Druhý poločas jsme zahájili snahou nehnat se zbrkle do útoku a při protiútoku být připraveni bránit v 6-ti. Náš první útok skončil “tradičně”. Jejich pomezní je zahleděn na naši půlku. Péťa ve středovém kruhu vybídá uličkou Runyho. Obránci nestíhají a tak řvou “ofside”. Pomezní zvedá praporek a otáčí se do směru akce. Polovina poločasu byla naše. V atmosféře tvrdé hry (šli do těla a ne po míči) a neustálého dohadování se jsme kupodivu baletili. Opravdu jsme měli více ze hry. Šance střídala šanci. Domácí brankář měl velké problémy s dotíráním Ládi, Runyho i rychlých záložníků při rozehrávání. Ťukecem jsme se dostali k vápnu. Láďa se již chystal ke střele, ale Péťa zařval “ dej ho “. Láďa se lek, učůrnul si a poslal míč podle hlasu. Péťa nás posílá do vedení. Dění na hřišti se nemění, až na Miloše. Ten, po faulu (na něj) bez míče a brečení 11-tky při běhu s Kubou “tělo na tělo,” vytek! Kuman poslal ulicí mezi obránci Bakyho do sóla. Ten zkušeně pod brankářem upravuje na 3:5. To se již domácí nehádali jen s námi, ale i mezi sebou. Výsledkem byl odchod jednoho z nich předčasně do kabin. Opět jsme jim přenechali iniciativu. Útok domácích – 11-tka na vápně neuměle čutá do mergle. Tato čudla končí na loktu Mariášníka. Jeho názor, že si kryl obličej, nebyl akceptován. V řevu útočníka ani nebylo slyšet, zda rozhodčí píská nebo ne. Z úst našich se ozývalo “tak si ji kopni”. Kopala se. Sníženo na 4:5. Posledních 15´jsme bránili náskok. Flustrovaní domácí již neskórovali. Zápas končí 4:5.

 Sestava :    Eigner; Kába, Hozman, Mareš, Šatra (Brzák); Kubík, Kolařík, Bala, Podlipský (Javorský); Míka a Šumpík.

 Po vyhraném zápase jsme se nemohli vrátit do domácího prostředí oslavit svůj výkon, bo tam byla uzavřená společnost. Jeli jsme tak povzbudit naše “A”, které i díky našemu povzbuzování vyhrálo a dorazilo na Růžek jako my a Jára Šubů. Příště se představíme v Lubech  – 17.9. v 17,30 !