Kategorie

Odkazy

Pravidelní návštěvníci

SG Švihov – SG Žichovice 1 : 2

31. Květen 2010 | Publikoval | V rubice Stará garda

Tož konečně 1. jarní výhra. Zrodila se v sobotu 29.5. na sice nenalajnovaném, ale pěkném hřišti ve Švihově. 10 statčných vyběhlo za slunečného počasí na velmi příjemný pažit. Obranu dirigoval Runy. Před něj se konečně postavil Novas se zapůjčenými kopačkami od domácího brankáře. S Vlastou v bráně to byl pilíř naší hry ze zajištěné obrany. Cílem bylo si více nahrávat, podržet míč abysme se neuhnali, bo nebylo kým střídat. Začátek se nám docela povedl. Nově složená záloha, doplněná novým členem Švihovské gardy Holečkem, byla hravá díky Bernardovi a houževnatá díky Javorovi a Holečkovi. Hned po jednom z prvních útoků jsme mohli skórovat. To by však levý záložník Miloš nesměl být škrt a nebát se platby za první gól. Perfektně si naběhl, ano naběhl, na parádní uličku mezi obránci od Bernarda. Sám před brankařem asi koukal kde je a co teď. Nepoužil placírku nebo levačku. Opravdu stačilo jen správně nastavit nohu. Ne, pán na to šel nártem a chtěl to uklidit k bližší tyči. Uklidil, ale vedle ní do autu. Na druhé straně obrana odolávala útokům soupeře. Pravá strana (Káboš) byla pevná. Levá byla pomalejší (Václav a záložník Miloš) a tak Novas s Runym sem často zabíhali a hasili situace. O zpřesnění přihrávek a více klidu při rozehrávání se hlasitým komentováním všeho snažil Rychlonožka. Nikdo mu pořádně nenahraje a vracet se nemusí, bo je útočník. Tak šel kopat roh. Prý to tak chtěl. Čudla na bližší tyč. Obránce odkopává, ale míč se stáčí do branky vedle nevěřícně hledícího golmana. Rychlonožka se zubí a poučuje nás: ” Takhle se to má kopat “. Vedeme 1:0 Tradičně nastalo období nevyužitých šancí a kazení finálních přihrávek. Domácí zlepšili kombinaci, přebírali střed hřiště a zle dotírali. V bráně však stál rozcvičený (20 minut sám a dělal věci a pohyby dosud nevídané) a perfektně soustředěný Vlasta. Čeho se chtěl vyvarovat? Přesto byl jednou bezmocný. Právě přes náš pevný střed šla kombinace domácích. Před vápnem jeden z nich vyhrál souboj s Novasem. Kupodivu místo dosavedních přihrávek vystřelil. A střela to byla parádní. Skončila téměř ve vinglu. Vyrovnáno 1:1

Do ruhé půle se šlo s cílem zpřesnit hru a udržet zadek. Šlo to. Ťukec zálohy zakončen: Libor – Rychlonožka – Bernard – kosa ze zadu – penalta. Sám postižený nedal brankáři šanci. Vedeme 2:1 Domácí nepolevili ve snaze, ale řady již nebyly tak sehrané. Asi špatně střídali ( to známe). Konečně jsme hráli to, co chceme. No prostě ” Já na bráchu, brácha na mě. Lidi řvali …. “. To byl balet. To bylo zahozených šancí. To by se dal natočit seriál. Útočníci si dávali přednost na malým vápně! Libor sám na penaltě. Brankář si už připravuje ranec. Vpravo, samo, že v ofsidu, Rychlonožka, ale potichu. Tím překvapil a Libor mu nahrává. Brankář děkuje. Před blížícím se koncem, celý zápas s velkým nasazením hrající, Václav (ve vypůjčených kopačkách od domácích) odkopává jako “poslední”. Vzduchem letící míč trefí holení. Vlasta chytá. To je tak, když musí celý zápas bránit. Taky si chtěl vystřelit. Poslední útok před závěrečným hvizdem bezchybného rozhodčího. Bernard centruje na Runyho. Ten naskakuje, ale zradilo ho slunce. Nic nevida poslal míč vedle. Vyhráváme 2:1

Jak nazvat soupeře, který nám půjčí dvoje kopačky (Novas by jinak nepřijel) a záložníka, aby nás bylo dost a neměli se na co vymlouvat; zápas odehraje v pohodě bez faulů a keců; prohraje a ještě nás pohostí místní tlačenkou a Moravským uzeným? Jak? Nevím. Mohu jen poděkovat a tlumočit slova uznání od celé naší Gardy. Naturálně poděkoval Rychlonožka. Do unavených těl obou gard vlil, i na oslavu svého jedinečného gólu, několikero “ohnivé vody”.

Naše domácí diváky musím zklamat. Příští týden balet opět neuvidí. Zajíždíme totiž 5.6. na 15-tou hodinu do Sedlice.

Sestava : Eigner Vlasta; Pešťák Václav,Míka Jan, Nový Petr, Kába Petr; Brzák Miloš, Kolařík Petr, Javorský Luboš, Holeček (Švihov); Koláček Libor a Šumpík Ladislav.