Kategorie

Odkazy

Pravidelní návštěvníci

SG Žichovice – FC Sušice 5 : 3

3. Listopad 2010 | Publikoval | V rubice Stará garda

V sobotu 30.10. jsme ukončili letošní sezónu duelem s FC Sušice. Bylo krásné podzimní počasí a naše posílená sestava (opravdu velká marodka) byla příslibem “baletu”.

Do brány nastoupil Ruda. Na stoperech hrála rodinná dvojice Hozmanů a útočnou vozbu podpořili Piler s Brožem. Utkání zahájil rozhodčí Mariášník, jehož na lajnách doplňovali Šuba a Eigner. Hráli jsme v dresech od Jány a s míči od Koláčka. Hrálo se dobře. Od počátku jsme zjevně starší hosty zatlačili na jejich polovinu. Prožívali jsme období zahozených šancí (i soupeřovic brankář byl dobrej), plejádu parádiček a zkažených přihrávek. Převaha byla, ale i Ruda několikrát ukázal své umění. My se ne a ne trefit. Až hostující branař odkopl míč přímo na Bernarda. No a Petr mu ho s úsměvem vrátil zpět, ale do sítě. Vedeme 1:0. Obraz hry byl stále stejný. Hráli jsme, ale drhlo to. Runy dobíhal to kulaté čudo ve vápně skluzem. Brankář, asi nevěda, že při pádu pod nohy může přijít k úrazu (i u SG),mu tam vlítl. Jeho stehno se potkalo s Honzovo špunty. A bylo zle. Branařovo duševní rozpoložení si nejednou na svých tělech vyzkoušeli Runy s Rychlonožkou. To byla jediná skvrna na jinak pohledném a kvalitním fotbale. V něm také platí: nedáš – dostaneš. My další gól nedali a tak jsme ho dostali. Hostující záloha zakončila pohlednou kombinaci gólem. Nedali Rudovi šanci. Vyrovnáno 1:1.

Druhou polovinu jsme zahájili snahou zpřesnit hru a dávat si to po zemi. Prostě “baletit”. Trochu to šlo, ale furt to nebylo ono. Stále nepřicházelo takové to domácí potěšeníčko. Snad to bylo ve zrychlení hry posilami (starší se ani nastačili přemisťovat vpřed a vzad). Snad tím míčem, co sám držel směr a poudal: “jemně nebo uletím”. Kuman poslal tuto ukecanou merunu ulicí mezi beky. Kuba nezaváhal. Vedeme 2:1. Klobouk dolu před výkonem “Popelovců”. Víme, že jejich záloha je kvalitní. Taky nás Jirka se 14-tkou pěkně honili. Vždy nás však překvapí výkony těch starších. Třeba panu Strejcovi je 65. Přesto s nasazením života, po rohu, na brankové čáře, odhlavičkoval tvrdou střelu našeho útočníka. Jejich snažení vyústilo ve vyrovnávací gól. To Bernard, chca nahrát od středu Milošovi vpravo, poslal náhru podél půlící lajny. Samo, že to jeden proti nám hrající šikula vystihl. Sebral mergli a pádil k Rudovi. Srovnáno na 2:2. Pak přišla chvíle hostujícího, rudě vidícího gólmana. Rychlonožku ve vápně smetl tak, že by za to byla červená. Tady byla jen penalta. Za exekutora se určil sám poškozený. Náš letošní nejlepší střelec i nahrávač zachoval chladnou hlavu. Jeho pravačka neomylně dokázala, proč tomu tak je. Vedeme 3:2. Všudepřítomný Kuman vyslal náhru křížem přes celé vápno. Tam si naběhl Kája Pilerů. Jak je jeho zvykem, tak pumelicí rozvlnil síť. Zvyšujeme na 4:2. FC, dle svého zvyku, nesložil zbraně. Útočník rychle vnikl do našeho vápna. Zde následoval faul. Penalta. Pro zlepšení nálady jí šel kopat brankář. Nedal vystřídavšímu Vlastovi šanci. Sníženo na 4:3. Když už se blížil konec zápasu a nad hřištěm se rozprostírala vůně pečeného selátka, tak se Runy rozhodl. Proč se hnát před bránu a zase být zmastěn? Raději poslal míč středem, směr brána. Kolem obránců se mihly žluté kopačky druhého z Kájů – Brože. Vyhráli jsme 5:3.

Sestava : Němec (Eigner); Kába, Hozman ml., Hozman, Javorský (Pešťák); Brzák, Kolařík, Koláček (Piler), Podlipský (Kubík); Šumpík (Brož) a Míka.

S FC Sušice jsme si pěkně začutali. Dobrou manu měli. Od Bernarda soudek ztrestali. Své výkony za rok vyhodnotili. Něco piva navíc vypili. Pár smrští vydrželi. Hlavně – pospolu dobrou mysl měli. No prostě dokopná, jak má být.