Kategorie

Odkazy

Pravidelní návštěvníci

SG Nezamyslice – SG Žichovice 3:5

29. Srpen 2011 | Publikoval | V rubice Stará garda

V neděli 28.8. jsme zavítali na hřiště nových soupeřů z Nezamyslic. Na turnaji SG jsme je porazili, ale povede se to zas? Povedlo.

      Domácí nastoupili s cca 15-ti nažhavenými hráči. Proti odhodlaným se na hřišti v Žichovicích, kde byl sraz před odjezdem, sešlo 7 statečných. V kabině nás již bylo deset. Pak přijel i zraněný Libor a na pomoc dorazil i mladý Venca Hozmič. Od prvních chvil jsme hráli aktivně s cílem hrát po zemi a na jistotu. Šlo to. Mladý Hozmič střílí zprava. Brankář míč míjí a ten letí na břevno. Odraz na roh malého vápna. Runy pohodlně doráží. Vedeme 1:0. Asi po čtvrt hodině hry posílá Kuba krásný centr na zadní tyč. Tam je opět Runy. Hlavou zvyšuje na 2:0. Bylo to příjemné. Až moc. Nejspíš jsme si mysleli, že už to půjde samo. Nešlo. Průnik domácích přes Káboše až k brankové čáře. Vracečka před vápno. Umístěná střela k tyči. Vlasta s bohorovným klidem jde na míč nohou. Pak rukou. K robinzonádě se rozhodl až když byl míč v síti. Sníženo na 1:2.  Celý poločas se nám docela dařilo a po obdrženém gólu jsme se vzpamatovali. Dál jsme hráli svoji hru. Těsně před půlí Libor po kličkované nahrává středem na velké vápno. Tam stál Ládík. Stopink. Rychlá otočka, jak při stěhování almary. Pak střela „pecka“ . Brankář jen koukal, jak se mu míč koulí za lajnu. Vedeme  3:1.

     Ve druhé půli jsme se trápili. Začali jsme ji vlažně a nechali domácí hrát. Varovali jsme se před zbrklostí a vytváření velké mezery mezi obranou a útokem. Jasně, že jsme hráli zbrkle. Zbytečně jsme se honili dlouhými rádoby přihrávkami a ztráceli míče. Přesto jsme při náporu domácích dokázali zvýšit náskok. Libor přestal kličkovat a rozhodl se ke střele před velkým vápnem. Byla z toho paráda pod břevno. Střídající branař neměl nárok. Stav 1:4 z pohledu domácích. Následovalo plno šancí. Jen Baky jich měl sedm. Ládík zahodil tutovku. To byl sám 2 metry před prázdnou brankou. Dostal nezištnou přihrávku. Všichni jsme již zvedali ruce k oslavě. On však nechtěl být  tuctovým hráčem, co v klidu placírkou a po zemi trefí střed brány. Chtěl dát mičudu k tyči. Jasně. Trefuje tyč. My opět zvedáme ruce, ale teď pro gesto zmaru. Soupeř se stále více dostával do hry. Náhry se nedařily ani zkušenému Bernardovi, jehož „čistě“ kosou sundal po převzetí míče jeden z domácích. Při jednom ze závarů před naší svatyní došlo k neodkopnutí míče z vápna. Střela. Vlasta byl krátký. Sníženo na 2:4. Bránili jsme se zuby-nehty. Jednou nás zachránil Hozmič, jenž z metru chytil střelu „na plato“. Hlas se mu nezměnil a zápas dohrál. Opět při náporu domácích se Baky, již po osmé, uvolňoval  na střed vápna. Konečně střílí. Ano střílí. Nečudluje. Míč zapadá k první tyči. Zvyšujeme náskok opět na 3 góly. 5:2. Střídáním, únavou a zase nemluvením se nám hra nedaří. Nejde o balet. Fotbal trpí. Domácí jsou opět na koni. Nikdo nás zpoza lajny nediriguje. Po střetu tělo a ruce na tělo a ruce slyší Bernard: „ Až já na Tebe zaútočím zubama !“ Emoce se daří zklidnit. Hraje se dál. Voláme na sebe: „ V klidu. Po zemi!“  Šedý Vlk ve středu hřiště chtěl kombinaci vyšperkovat kličkou. Ztráta míče. Přečíslení 4 na 2. Jasný gól. Sníženo na 3:5. Tak končí zápas.

     Hrálo se za krásného počasí na pěkném hřišti. Soupeř byl kvalitní a na rozdíl od nás početný! Bez dirigování hry mimo plac se neobejdeme a trápíme se. Příště se představíme doma 10.9. To přivítáme silné Sedlice.

 Sestava :         Eigner, Brzák, Kubík, Hozman Jaroslav, Kába; Nový (Pešťák), Koláček, Kolařík, Bala (Václav Hozman); Míka   a Šumpík.