SG Švihov – SG Žichovice 3:2
22. Květen 2011 | Publikoval Miloš | V rubice Stará gardaV sobotu 21.5. jsme po delší přestávce nastoupili na hustý vyšší trávník ve Švihově. Díky mladíkovi Josefíkovi jsme mohli i střídat. Domácí kvůli zápasu Mistra ČR – Viktorce Plzeň měli v sestavě mladíky dva.
V naší sestavě se konečně objevil Kuba a domácí počítali s porážkou. Mladý rozhodčí zahájil zkrácené utkání (TV přenos Viktorky). Začali jsme hru krátkými přihrávkami a bylo vidět, že nám to jde. Domácí však vyslali kolmou přihrávku do našeho vápna. Tam Radek stínoval “žáka” a míč ho trefil do ruky. Penalta. K míči se staví “žák” (věkem). Prudkou střelou do prostřed brány, ke svému překvapení, vsítil. Vlastík udělal úkrok do strany a již na lehký míč nedosáhl. Prohráváme 0:1. Pokračovali jsme ve své hře a šance se dostavily. Bernard poslal zprava centr přes celé vápno přímo na Runyho. Ten rychlou střelou překonává výborného domácího brankáře. Vyrovnáno 1:1. Obraz hry se nezměnil. Vlastík se schovával před sluníčkem za tyč. Vypadal, jako když spí. Času na to měl dost. Obrana odrážela útoky domácích, kde se perfktním krytí míče a hrou tělem prosazovala “16″-tka. Naše záloha opět dobře kombinovala a byla všude. Útočníci táhli své akce po lajnách. Přesto někde byla chyba. Tentokrát určitě ne u německých soudruhů. Všechny akce končily špatnou náhrou (to sbíral brankář) nebo střelou – nestřelou mimo bránu.
Do druhé půle jsme vstoupili tradičně aktivně se snahou dát vedoucí gól. Domácí se minimálně 10 minut nedostali ke kloudnému protiútoku. Šance střídala šanci. Loženka loženku. Pomáhalo i břevno. Prostě – u malého vápna jsme byli hned, ale tam to končilo. Buď přihrávkou na “lépe” postaveného baleťáka nebo rádoby střelou do golmana, ba i úplně mimo. Gól byl na spadnutí. Viselo to ve vzduchu. Jarda řka: “Sedmá tutovka a nic. Jestli ho nedaj, tak stačí jedna čudla a jsme v pr…”, šel po zahozené šanci do kolen. Měl pravdu. Sporadický protiútok. Mladý Véna dobíhá u vápna míč s protihráčem “na zádech”. Co se mu honilo hlavou – nevíme. Určitě to chtěl udělat dobře. My však sledovali, jak se míč koulí po jeho nártu. V tom ho čutne. Krásně lobovou drahou přelétává Vlastíka. Všichni doufáme, že to kulaté čudo přeletí i bránu. Marně. Meruna se snáší přesně pod břevno. Prohráváme 1:2. To s naší zadní řadou zamávalo. Střed a předek se neustále předháněli v zahazování šancí. Žádná sázka uzavřena nebyla. Kopeme roh. Všichni jsou ve vápně. Jen Kuba s Milošem pózují na středovce s domácí “16″-tkou. Runy kope. Brankář chytá. Na nic nečeká. Fofrem vykopává za půlku. Běžecký souboj vyhrává domácí útočník. Nedává Vlastíkovi šanci. Prohráváme 1:3. Nezlomilo nás to. Jen ta snaha dát gól byla ještě prkenější a nervóznější. Až Kuman po náhře od Bernarda vběhl do vápna. Těsně za lajnou se do toho opřel. Parádní “kumanovka” rozvlnila síť. Snižujeme na 2:3. Do konce utkání chybí několik minut. Při zachování klidu v koncovce by šlo, dle počtu šancí, i vyhrát. Něšlo to! Prohráváme 2:3.
Pohodové utkání s přemírou nevyužitých šancí. Domácí nás vyučili v produktivitě. Ládík prohlásil, že již nikdy nepůjde před zápasem hrát turnaj SG. No není úžasný? Klání jsme ukončili v restauraci u dobré krmě (domácí se překonali) a pití. Jako kulisu jsme měli zisk titulu Viktorkou.
Příště, 29.5. 2011, se představíme doma. Ve 14 hodin přivítáme borce z Horažďovic.
Sestava : EIGNER Vlastimil; ŠATRA Radek, KUBÍK Zdeněk, ŠUBA Jaroslav, BRZÁK Miloš; PEŠŤÁK Václav (Josefík Václav), KOLÁČEK Libor, KOLAŘÍK Petr, PODLIPSKÝ Josef; MÍKA Jan a ŠUMPÍK Ladislav.