Kategorie

Odkazy

Pravidelní návštěvníci

SG Žichovice – SG Horažďovice 2 : 0

10. Duben 2011 | Publikoval | V rubice Stará garda

Tak a už to přišlo. V sobotu 9.4. 2011 jsme po dlouhé zimní přestávce vyběhli na domácí trávník. Soupeřem nám byly již tradičně silné Horažďovice.

Rozhodčí Mariášník, se šňůrama dozorčího, přivedl obě mužstva na plac za krásného až letního počasí. Po prvních pohybech nám bylo jasné, že bude horko. A bylo. Hodně dlouho jsme se na hřišti hledali a někteří spílali zimnímu lenošení. Dechu se nedostávalo, míč odskakoval. Oči viděly, hlava chtěla, ale tělo si dělalo co chtělo a nestíhalo. No a protihráči byli všude a nějak moc brzo. Opravdu se dá 1. půle hodnotit jako “výzkumná”. Zkoušeli jsme, co se povede a co se dá udělat. Kombinační hře soupeře jsme odolávali jen s vypětím všech sil. Ještě, že při nepřítomnosti Vlasty ( reprezentační povinnosti ) nám vypomohl Martin. Jeho postava a profi pohyby budily respekt. Např. – centr do našeho malého vápna, útočníci vyskakují a chtějí hlavičkovat. Martin pohodlně svírá míč v rukou. V tom se ozvalo: ” Ku….., ten je velkej “.

Druhá půle již byla o fotbale i z naší strany. Horažďovičtí měli viditelnou převahu a jejich záloha nás přehrávala kombinací. Jenže za celý zápas kloudně nevystřelili. To nám vyhovovalo. Obrana dirigovaná Jardou a Bakym odolala. Vepředu se párkrát vyhnul ofsidu Ládík a hned bylo před brankou rušno. Přišel rohový kop. Kuman svůj kop posadil přímo na Liborovu hlavu. Ten koníčkem ohrozil bránu. Na odskakující merunu chtěl skluzem dosáhnout Runy. Brankář minul míč, ale neminul Runyho “oné” v rozkroku. Míč je v síti. Vedeme 1:0. Horažďovice pokračovaly ve své hře. Vyrovnání bylo na spadnutí. Pomezní nám odjeli na zápas áčka. A začaly dohady. Ty vyústily v hrubé osočení rozhodčího, že to píská blbě ( slušný překlad ). Mariášník chtěl odhodit šňůry a odejít zpět velebit chaloupku. Vše se uklidnilo. Přišla pěkná akce. Odkop od soupeřovic brány zachytil na středovém kruhu Kuman a ihned poslal kulaté čudo za Bernardovým hlasem zpět do vápna. Ten pohotově našel na středu vápna Libora. Jeho bomba proletěla brankáři mezi nohama – housle – a jen tak, tak se dokutálela do branky. Vedeme 2:0. Ke konci utkání rozhodovala fyzická příprava. Za vše hovoří situace, kdy Kuman , neúnavně pendlující po pravé straně nahoru a dolu, zavedl míč téměř k rohovému praporku. Po cestě musel utéci 2 hráčům a tam, v rohu, hrál kličkovanou se třemi. Přitom vysílal prosebné pohledy na všechny strany o pomoc. Ta však nepřicházela. Nemohla. Nejbližší naši borci stáli na půlící lajně. Všichni se rozhodovali, zda má cenu tam běžet a pak se vracet. Ani se nepohnuli. Míč byl ztracen, ale na výsledek mače to již vliv nemělo. Klasickou tečku udělal Ládík řka: ” Už nebudu šou… Zase jsem nedal gól. Von mi totiž nikdo nenahraje “.

Hrstka diváků viděla na úvod “jara” bojovné utkání s rostoucí kvalitou hry. Další domácí zápas hrajeme až v květnu. Do té doby se jistě rozehrajeme a opět budeme baletit. Na nejbližší zápas zajíždíme 23. dubna do Sedlice na 16-tou hodinu.

Sestava: ŠŮS Martin; ŠATRA Radek, BALA Petr, ŠUBA Jaroslav, BRZÁK Miloš; PEŠŤÁK Václav ( ŠUBA David ), KOLÁČEK Libor, KOLAŘÍK Petr, PODLIPSKÝ Josef; MÍKA Jan a ŠUMPÍK Ladislav.

Zápis je s 5 komentáři