Kategorie

Odkazy

Pravidelní návštěvníci

SG Žichovice – SG Horažďovice 2 : 2

10. Duben 2012 | Publikoval | V rubice Stará garda

V So 7.4. jsme sehráli první jarní zápas. Již tradičně s rivalem z Horažďovic. Byli nadupaní a odhodlaní nás porazit. V našich řadách převládala nad sebedůvěrou nejistota.

Ta pramenila z nerozehranosti, zimní rozežranosti i z neznalosti spoluhráčů. Ale početně jsme se hostům vyrovnali. /Víc jak na Vaškovo “50″/ Jen tak dál. Rozhodčí Vaverka pískl a začalo to. Soupeř měl posílenou obranu a tradičně výbornou zálohu. Naše snaha byla často mařena tu špatnou náhrou, tu chybným odhadem, či nedoběhem. Prostě oči vidí, ale tělo nestíhá. I za této situace se útoky střídaly na obou stranách. K vidění bylo i dost pohledných akcí a různé šance. Hostující obránce vykopává míč z pravé části vápna přes brankaře na levou stranu. Tam však operuje Tomáš. Bez váhání vrací míč a to tak, že se ho už nikdo nedotkl. Vedeme 1:0.

Do druhé půle jsme nastoupili s náskokem. Pravidelně se střídalo. Ale nebyl nikdo, kdo by to neustále řídil. Takže opět došlo k tomu, že se neudrželo střídání v jednotlivých řadách. Tak se obránci dostávali do zálohy atd. To se pak nedá baletit. Hosté nás valili. Přesto jsme měli několik loženek. Jen Tomáš dvě. Nedáš – dostaneš. Hozmič odkopával, ale byl přetlačen. Rána z vápna míjí Vlastu a končí v síti. 1:1 Teď nastala chvíle, kdy místo povzbuzování se navzájem došlo k vyčítání si udělaných chyb. Nechtěli jsme prohrát ani remizovat. Přes útrapy s tělem, míčem, terénem a soupeřem jsme se vcelku sehrávali. Šancí přibývalo. Na obou stranách. Jen to zakončení. Na obou stranách. Pak se Ládík poslal, z výkopu, hlavou do brejku. Uniká, uniká, nahrává přes střed vápna. Tam nabíhá Honza. Nezaváhal. Vedeme 2:1. Když se hra tak nějak ustálila a my (na střádačce) začínali oslavovat vítězství, tak se něco stalo. Co? Nevíme. To se stává asi 1x za 10 let. Na našem velkém vápnu celá obrana a pár protihráčů. Jeden z nich, nevěda již co s tím čudem, tak vyslal čudlu k naší bráně. Vlasta ruce dole před nohama. Nohy trochu od sebe. Záloha a útok již odchází přebírat výkop. Nic se nemohlo přihodit. Jó, ne. To kulaté trdlo poskočilo a někudy pod rukama, mezi nohama zamířilo do sítě. Vyrovnáno 2:2.

Tak skončil i celý mač. Kdosi prohlásil: ” Zasloužená remíza, ale za stavu 5:5 “. Na první zápas po zimě to opravdu bylo dobré a slušné utkání. Soupeři se navzájem uznávali a byli kvalitně řízeni hlavním sudím. Sice trochu větší zima, sem-tam déšť, či krupky, ale za dohledu sluníčka. Co víc si přát? Jen to, aby slova Vlasty o tom, že ho už neuvidíme, byla klamem minulosti. Vždyť se takové věci stávají i lepším ( a těch není mnoho ) a nikdo mu to nevyčítá !

Sestava: Eigner; Kába (Brzák), Hozman, Šuba Koryťák (Pešťák); Podlipský (Rejšek), Baky, Kolařík, Frýda (Kožuch); Šumpík a Míka.

Příště se představíme opět na domácím hřišti – 21.4. od 15:00.